Přestože lidé vidí na výplatních páskách více peněz, inflace jim z této částky podstatný podíl ukrajuje, takže reálná mzda klesá.

• O kolik korun konkrétně, si mohou čtenáři spočítat v nové inflační kalkulačce Aktuálně.cz.

Související

Zdražování dopadá na každého jinak. Kalkulačka ukáže, o kolik připravilo právě vás

Infografika

"Ceny v Česku rostou hned z několika důvodů, ale mezi ty hlavní patří vysoce expanzivní politika předchozích vlád, pokračující problémy s dodávkami vstupů do výroby po covidové pandemii a aktuální válka na Ukrajině, která prodražuje zejména energie, které však promlouvají do konečných cen prakticky všech produktů a služeb," uvádí ekonom společnosti Citfin Tomáš Volf.

Podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UniCredit Bank se jedná o druhé snížení reálné mzdy v řadě a druhé největší v historii, překonané jen v jednom čtvrtletí roku 1998.

"Propad reálných mezd je nevyhnutelným důsledkem současné, obrovské inflační vlny. Začíná se tak naplňovat předpokládaný scénář přizpůsobování české ekonomiky vyšším cenám, které dopadají na všechny ekonomické subjekty, nejvíc ale na konečné spotřebitele," komentuje Sobíšek.

Doplňuje, že mzdové restrikce, jakkoliv lidsky nepříjemná a politicky obtížná, jsou zřejmě nutnou podmínkou pro zkrocení inflace. "Dopad do peněženek domácností zatím není dramatický díky dostatku pracovních příležitostí. S propady reálné mzdy počítáme i pro následující kvartály. Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, úplné dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale zřejmě protáhne až do roku 2024," říká Sobíšek. 

Související

Máme finanční problémy, přiznává už polovina českých domácností. Drtí je ceny energií

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák odhaduje, že reálně budou mzdy padat dál. "V souhrnu za celý letošní rok je při předpokládaném růstu nominálních mezd mezi 6 až 7 procent a spotřebitelské inflaci mezi 14 až 15 procenty nutné očekávat pokles reálných mezd kolem 7 procent. Takto hluboký pokles reálných mezd bude zcela bezprecedentní a velmi negativně se propíše do kupní síly českých domácností a samozřejmě i do jejich spotřeby," říká Novák. 

Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda píše ve svém komentáři, že data ke mzdám potvrzují, že v Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje.

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš v dalších čtvrtletích roku očekává zpomalení nominální dynamiky mezd a růst inflačních tlaků. "Ty mohou vrcholit v polovině roku okolo 16 procent. Za celý rok 2022 tak v průměru očekáváme skoro 8procentní reálný propad mezd - něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let. I proto předpokládáme, že spotřeba českých domácností bude v druhé polovině výrazně opatrnější a domácí ekonomika technicky projde recesí," předpovídá expert. 

Graf vývoje mezd | Foto: ČSÚ

Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se v prvním čtvrtletí snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. "Polepšilo si jen zhruba 115 tisíc zaměstnanců, tedy asi tři procenta, v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu Jitka Erhartová.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl za první tři měsíce tohoto roku meziročně o 6,6 procenta na 31 923 korun. U mužů dosáhl 34 362 korun, u žen byl 29 262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 a 60 467 korunami měsíčně.