Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) představili začátkem týdne německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček.
Skupina označovaná jako "šetrná čtyřka" ve zveřejněném protinávrhu prosazuje, aby byly peníze distribuovány jednotlivým zemím pouze ve formě výhodných úvěrů, nikoliv přímých dotací. Pomoc státům a odvětvím má být adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k "zelené ekonomice". Konkrétní objem prostředků v zamýšleném fondu alternativní plán neobsahuje.
"Navrhujeme dočasný, jednorázový záchranný fond na podporu hospodářské obnovy a odolnosti našich zdravotnických sektorů," uvádí se v návrhu. "S čím ale nemůžeme souhlasit, jsou jakékoliv nástroje nebo opatření, které povedou ke zespolečenštění dluhů nebo významnému navýšení rozpočtu EU."
Francouzsko-německý návrh sice narazil na počáteční výtky řady zemí požadujících větší či menší objem fondu, podle analytiků se však zřejmě stane základem pro kompromis, který může spoluurčit další směřování evropského bloku.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz v uplynulých dnech tento koncept kritizoval. "Říkáme jasné ano okamžité koronavirové pomoci, ale odmítáme dluhovou unii přes zadní vrátka," uvedl v pátek na videokonferenčním sjezdu bavorské vládní konzervativní strany CSU.
S plánem musí vyslovit souhlas všech 27 členských zemí, ve středu představí svou verzi Evropská komise.
Itálie, která patří k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou pandemií, dnešní návrh čtveřice států označila za nepřiměřený. Hluboká recese si podle italského ministra pro evropské záležitosti Enza Amendoly žádá "ambiciózní a inovativní návrhy". "Návrh 'šetrných' je obranářský a nepřiměřený," dodal s tím, že Evropská komise musí při tvorbě návrhu předvést "větší odvahu".
