"Pokud by však tato předběžná čísla platila i definitivně, půjde o nečekaně dobrý výsledek české ekonomiky, pochopitelně tváří v tvář zmíněným loňským mimořádně nepříznivým podmínkám," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jedná se podle něj o mnohem příznivější výsledek, než jaký někteří experti předpokládali ještě v loňském čtvrtém čtvrtletí. Tehdy například Svaz průmyslu a dopravy ČR uvedl, že ekonomika poklesne až o dvanáct procent.
Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Vývoj hospodářství loni poznamenala omezení obchodu, služeb či pohybu zaváděná státem od března kvůli epidemii nemoci covid-19.
"Mezičtvrtletní vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnila rostoucí zahraniční poptávka. Domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, významně klesla. Celoročně však loni došlo k nejhlubšímu propadu HDP v novodobé historii," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
K celoročnímu poklesu přispěl podle úřadu kromě snížení spotřeby domácností také pokles zahraniční poptávky v první polovině roku. Pokles tzv. hrubé přidané hodnoty, což je rozdíl mezi celkovou hodnotou produkce zboží a služeb a náklady na produkci, podle ČSÚ nejvýrazněji ovlivnil vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Nedařilo se ale ani průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb. Zaměstnanost loni klesla o 1,6 procenta, uvedl úřad.
Meziročně loni česká ekonomika oslabovala v každém čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se HDP podle dříve zveřejněných údajů ČSÚ propadl o více než deset procent. Celkový propad za loňský rok je přesto nižší, než odhadovali odborníci. Analytici předpokládali, že česká ekonomika za celý rok 2020 oslabí o šest až sedm procent.
"V případě České republiky zcela jistě zapůsobilo i rozvolnění restrikcí v předvánočním období, které zřejmě vedlo k nárůstu tržeb v maloobchodu a ve službách," uvedl k dnešním údajům ČSÚ analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Předloni česká ekonomika vzrostla o 2,4 procenta. Podle Kovandy české ekonomice pomohlo zejména ve druhém pololetí loňského roku to, že klíčová odbytiště tuzemského exportu, v čele s Německem, nebyla tak zásadně pandemií ochromena jako na jaře. Tím pádem podával tuzemský zahraniční obchod ve druhé polovině loňska rekordně dobrý výkon.
Dobrý výkon tuzemského exportu měl samozřejmě příznivý dopad na průmyslovou výrobu, která je pro českou ekonomiku jako celek zcela klíčová.
"První odhad vývoje ekonomiky v posledním čtvrtletí potvrzuje, že negativní dopad druhé vlny pandemie byl podstatně menší než na jaře, zejména díky stále fungujícímu průmyslu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. "Jde se sice o nejhlubší propad HDP v historii samostatné ČR, avšak vzhledem k okolnostem v průběhu roku je výsledné číslo výrazně nad očekáváním," upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Analytik ČSOB Petr Dufek uvedl, že výraznou roli na tom, že celkově nedopadl výsledek ekonomiky hůře, má vládní podpora v podobě programu Antivirus, který brzdil propouštění ve firmách, a další finanční dotace, které ale srazily státní rozpočet do rekordního deficitu.
ad očekávání dobré výsledky ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí jsou podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové dány hlavně silnou zahraniční poptávkou a odolností českých exportérů. "Pokud se vývoz udrží a po zvládnutí pandemie se přidá se i domácí spotřeba, bude již na pořadu dne konsolidace veřejných financí," uvedla.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské zabránila většímu propadu HDP především německá ekonomika. Dále upozornila, že Polsko zaznamenalo loni pokles ekonomiky o 2,8 procenta, tedy první pokles od roku 1996. Propad německé ekonomiky o pět procent nepřekonal rekord z roku 2009.
"Přes daleko ostřejší průběh pandemie je zjevné, že podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody," uvedl i hlavní ekonom Patria Finane Jan Bureš. Důvodem podle něj může být, že některé oblasti ekonomiky se nedostaly během léta zpět na předkrizové úrovně, a proto znovu nezažily takový propad. Dalším důvodem je podle něj i odolnost průmyslu.
Podle analytika Natland Petra Bartoňě ovšem nelze dělat z poptávky ze zahraničí optimistické závěry do budoucna. "Část této poptávky nepatřila do posledního čtvrtletí. Byla spíše doháněním předchozího výpadku," uvedl.
Nicméně podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy je celoroční pokles HDP o 5,6 procenta příznivá zpráva. "Důležité je si vzpomenout, že během první jarní vlny se modelovaly výraznější celoroční propady, které navíc zpravidla ani nepočítaly s tím, že udeří další vlny v takové síle," uvedl.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstává otázkou, jaký výsledek přinese HDP za letošní rok. "Klíčovým faktorem bude především postup na poli vakcinace a s tím související schopnost odstraňovat omezení související s pandemií," uvedl. Letošní růst ekonomiky odhaduje na zhruba tři procenta.
"Letošní rok je ve znamení naděje. Počet použitelných vakcín proti koronaviru se zvyšuje a s tím i naděje, že se snad již v druhé polovině letošního roku začne vracet život české ekonomiky do normálních kolejí, pokud efektivně zvládneme proces vakcinace," dodal hlavní ekonom Deloitte David Marek. Celoroční růst odhaduje mezi 2,5 až třemi procenty.
