Jde o součást pravidelného průzkum v zemích OECD (2010, 2015, 2020). Z výsledků také vyplývá, že je 35 procent respondentů z průzkumu se svojí finanční situací spokojeno, což je více než v roce 2015, kdy to bylo 30 procent.
Z průzkumu dále vyplývá, že třetina lidí si stanovuje finanční cíle a usiluje o jejich dosažení. Jejich podíl proti roku 2015 klesl. O cíle usilují především třicátníci, lidé s vysokoškolským vzděláním a živnostníci. Lidé starší 60 let a osoby se vzděláním bez maturity si cíle nestanovují, uvádí průzkum.
Starosti s placením běžných životních nákladů mívá podle aktuálních výsledků desetina Čechů, zejména lidé se vzděláním bez maturity a osoby s nejnižšími příjmy. Naopak polovina populace nemívá problémy nikdy. V roce 2015 uvádělo 22 procent lidí, že mívá starosti s placením běžných nákladů. Naopak čtvrtina tehdy uváděla, že tyto starosti nikdy nemívá.
Příliš velké dluhy přitom přiznává dlouhodobě okolo deseti procent Čechů. Pětina lidí si myslí, že s penězi sotva vychází a 24 procent respondentů se obává, že jim v budoucnu nebudou peníze stačit.
Zároveň se 39 procent Čechů domnívá, že peníze jsou od toho, aby se utrácely. S výrokem souhlasí lidé mladší 30 let a naopak nesouhlasí osoby s vysokoškolským vzděláním a lidé starší 60 let. Celkem 28 procent respondentů pak přiznává, že raději utrácí, než aby dlouhodobě spořili. Je to o pět procentních bodů více než v roce 2015 a jde zejména o osoby mladší 30 let. Opačný názor mají především lidé starší 60 let, osoby s vysokoškolským vzděláním a živnostníci.
Průzkum také ukázal, že v případě výpočtu jednoduchých početních příkladů týkajících se úročení nebo spočítání výnosu jsou výsledky finanční gramotnosti horší než v letech 2010 a 2015. Například jen polovina Čechů rozumí aplikaci úrokové sazby u vkladu na spořicím účtu, když dokázala spočítat, kolik bude výnos z tisícikoruny při ročním úroku dvě procenta. V roce 2015 to bylo 58 procent respondentů.
"Co se týče jednoduchých početních příkladů, jedná se o jedinou ucelenější oblast, kde jsou výsledky roku 2020 horší než výsledky z roku 2010 nebo 2015. I ve světle těchto výsledků je z pohledu finančního vzdělávání jednoznačné, že matematika je pro finanční gramotnost zásadní," uvedlo MF.
Část získaných údajů z průzkumu využije Mezinárodní síť finančního vzdělávání (International Network on Financial Education) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro mezinárodní srovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých. MF zveřejňuje postupně dílčí výsledky průzkumu a na konci června představí souhrnné výsledky včetně mezinárodního srovnání.
