Mzda klesla lidem v osmi krajích, v šesti naopak vzrostla. Mzdy klesly nejvíce v Libereckém kraji, a to o 2,8 procenta. Naopak nejvyšší nárůst mezd, o 2,4 procenta, byl v Ústeckém kraji.
Tradičně nejvyšší mzdy berou lidé v Praze, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá mzda 42 435 korun. Nízké mzdy, těsně nad 30 000 korun mají i ve Zlínském nebo Pardubickém kraji.
Analytici pokles průměrné mzdy po zohlednění inflace očekávali, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Navíc platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou.
"Zaměstnanci se bojí o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd. Spotřebitelské ceny však rychle narůstají, což v konečném důsledku znamená, že si zaměstnanci mohou ze svých mezd koupit méně zboží a služeb," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Pokles reálných mezd nicméně považují za vcelku umírněný. "Spíše než mzdy, firmy obvykle škrtaly bonusové složky, benefity a příspěvky, které se ve statistikách neprojeví. Na pozitivnější statistiku v období léta budou mít vliv i sezónní práce," uvádí Andrea Linhartová Palánová, konzultantka pro oblast řízení lidských zdrojů z PwC.
Také analytik Vít Hradil z Raiffeisenbank tvrdí, že vývoj průměrné mzdy je podstatně pozitivnější, než jaký byl skutečný dopad koronavirových škrtů na peněženky zaměstnanců. "České zaměstnance od dramatičtějšího zhoršení mzdové situace ochránila předchozí napjatá situace na trhu práce, kde se dlouhodobě nedostávalo uchazečů, letošní zvýšení minimální mzdy i platů ve veřejné sféře, a také nákladné vládní podpůrné programy," komentuje Hradil.
V letních měsících se sice začala ekonomika vracet do normálních kolejí, prostor k růstu mezd je ovšem velmi omezený, upozorňuje analytik Deloitte David Marek. Firmy spíše hledají prostor ke snižování nákladů v situaci, kdy je poptávka z domova i zahraničí stále znatelně oslabena.
Navzdory tomu, že propad mezd ve druhém čtvrtletí byl tažen některý jednorázovými faktory, je obecně zřejmé, že dosavadní svižný růst mezd předešlých let příchodem koronavirové krize skončil, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Za letošní rok předpokládá růst mezd kolem tří procent. A ani v příštím roce by dynamika mezd neměla výrazněji zrychlit, ačkoli do finálního čísla opět promluví případný růst minimálním mzdy a růst platů ve veřejném sektoru, dodal.
Nejvýraznější propad byl v ubytování, stravování a pohostinství, kde se mzdy snížily o 11,8 procenta. Druhý nejhorší pokles mezd, o 5,7 procenta, byl v činnostech v oblasti nemovitostí. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda o 4,9 procenta na 32 707 korun. Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta.
Vývoj průměrné hrubé mzdy v ČR a v jednotlivých krajích:
| 2. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2019 | Změna v procentech | |
| Praha | 42 435 | 42 191 | 0,6 |
| Středočeský kraj | 36 134 | 36 260 | -0,3 |
| ČR | 34 271 | 34 105 | 0,5 |
| Jihomoravský kraj | 33 049 | 32 582 | 1,7 |
| Plzeňský kraj | 32 681 | 32 945 | -0,8 |
| Královéhradecký kraj | 32 521 | 32 665 | -0,4 |
| Ústecký kraj | 31 922 | 31 187 | 2,4 |
| Jihočeský kraj | 31 194 | 30 706 | 1,6 |
| Olomoucký kraj | 30 802 | 30 512 | 0,9 |
| Vysočina | 30 971 | 31 124 | -0,5 |
| Moravskoslezský kraj | 30 793 | 30 915 | -0,4 |
| Liberecký kraj | 30 819 | 31 706 | -2,8 |
| Pardubický kraj | 30 575 | 30 206 | 1,2 |
| Zlínský kraj | 30 105 | 30 228 | -0,6 |
| Karlovarský kraj | 29 514 | 29 521 | 0 |
Zdroj: ČSÚ
