Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta na 34 360 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 221 a 65 753 korunami měsíčně.
Nejrychleji v posledním čtvrtletí loňského roku mzdy rostly v odvětví nemovitostí, kde se meziročně nominálně zvýšily o 14,2 procenta, a v ubytování, stravování a pohostinství (9,7 procenta). "Ne náhodou se ovšem jedná o sektory nejhůře zasažené koronavirovou pandemií, a jde tak patrně primárně o efekt nízké srovnávací základny z loňského roku," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
V roce 2022 se již mzdám podle Hradila tempo inflace překonat nepodaří a průměrných Čech si tak pohorší.
"Vládou ohlášená úsporná opatření zpomalí růst platů ve veřejné sféře, a ačkoliv v té soukromé vzhledem k pokračujícímu nedostatku pracovníků budou tlaky na přidávání pokračovat, budou již narážet na finanční možnosti firem. Tím spíše v současné situaci, kdy lze očekávat další razantní růst cen energií, což s sebou ponese nemalé dodatečné náklady podniků," doplňuje Hradil.
"Zatímco v roce 2020 byla příčinou pandemie a opatrnost firem, v loňském roce se na nízkém růstu reálných podepsala zrychlující inflace. A ta bude dominantním faktorem i v letošním roce. Při průměrné inflaci přesahující osm procent bude ve většině odvětví obtížné dosáhnout reálného zvýšení mezd," potvrzuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.
"Propad reálné mzdy ze čtvrtého čtvrtletí 2021 vidíme jako začátek série spíš než ojedinělý úkaz," upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Minimálně až do třetího čtvrtletí je podle něj nutné se smířit s meziročním poklesem reálných mezd. "Pro zvýšení své spotřeby musejí domácnosti buďto strávit prací více hodin a nebo musejí čerpat ze svých úspor. Druhé z možností zvýšení spotřeby ovšem teď nenahrává geopolitická situace," upozornil.
Tempo růstu mezd ve čtvrtém čtvrtletí bylo podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka pomalejší než v předchozím čtvrtletí, kdy výsledky ovlivnila mimo jiné o situace ve zdravotnictví. "Zatímco o rok dříve se tam v závěru roku vyplácely bonusy, loni už nikoliv, a tak tam došlo k výraznému poklesu objemu vyplácených platů. Nicméně když se podíváme na výsledky z převážně privátní části ekonomiky, tak ani tamní růst mezd nedokázal až na výjimky kompenzovat akcelerující inflaci," uvedl.
Dufek dále upozornil, že rostoucí inflaci budou mzdy těžko dohánět i v letošním roce. "Vzhledem ke zhoršujícím se vyhlídkám ekonomiky na jedné straně a zesilujícím inflačním tlakům na straně druhé, může kupní síla zaměstnanců letos poklesnout o zhruba tři procenta. To samozřejmě pocítí na svých tržbách obchodníci i poskytovatelé služeb, protože jednoznačnou prioritou domácností budou zvyšující náklady na bydlení, dražší doprava a potraviny, zatímco ostatní výdaje půjdou poněkud stranou," řekl.
I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka hrála zásadní roli z pohledu reálného vývoje mezd vysoká inflace. "A právě rychlý růst spotřebitelských cen se v letošním roce bude velmi negativně promítat do reálného růstu mezd, který bude výrazně záporný. S ohledem na aktuální kumulaci proinflačních rizik je již téměř jisté, že pokles reálných mezd bude letos výrazně hlubší než v letech 2012 a 2013 a bohužel se také zvyšuje pravděpodobnost velmi slabého hospodářského růstu či dokonce hospodářské recese," uvedl.
Vzhledem k dalšímu zrychlení inflace v letošním roce tak podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ani pokračující růst nominálních mezd kolem šesti procent nevykompenzuje růst cen. "Současná ruská agrese na Ukrajině přináší další stagflační vývoj, tj. vyšší inflaci a slabší růst, což bude propad reálných mezd v letošním roce dále prohlubovat," uvedl. Prozatím očekává propad reálných mezd letos o tři procenta.
"Mzdový růst vykázaný v loňském závěrečném čtvrtletí nebyl v nominálním vyjádření na úrovni čtyř procent špatný, bohužel ale zaúřadovala vysoká inflace. Takřka s jistotou lze předpokládat, že průměrná reálná mzda letos výrazně klesne: nelze vyloučit, že se celoroční průměrná inflace vyšplhá do oblasti deseti procent a v takovém případě by při růstu nominální mzdy o šest procent klesla průměrná reálná mzda o více než 3,5 procenta," doplnil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
