Platy v ČNB dráždí. Dohodnutá protiinflační pojistka nemá ve státním sektoru obdoby

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
24. 2. 2022 6:15
Zaměstnanci České národní banky si ještě předtím, než se tuzemsko začalo potýkat s vysokou inflací, vyjednali prozíravou kolektivní smlouvu. V době rekordního zvyšování spotřebitelských cen jim zaručuje automatický růst platů. Mzdy stoupnou o průměrnou inflaci dále navýšenou během tří let aspoň o šest procentních bodů. Obdobně dobré podmínky má v oboru jen málokdo, míní experti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Současná kolektivní smlouva, která se vztahuje na zaměstnance České národní banky (ČNB), platí na roky 2021 až 2023. Uzavřena byla předloni, tedy ještě předtím, než Česko začala trápit vysoká inflace.

ČNB podle této aktuální smlouvy zvyšuje platy tak, "aby objem prostředků určených na základní mzdy, příplatky, odměny a náhrady mezd vzrostl v letech 2021 až 2023 vždy přinejmenším o průměrnou celkovou inflaci v daném roce a dále navýšenou o tolik, aby se za uvedené tři roky jednalo v souhrnu aspoň o šest procentních bodů". Pro online deník Aktuálně.cz to potvrdila mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

V roce 2021 mělo jít o navýšení aspoň o jeden procentní bod, letos minimálně o 2,5 procentního bodu a příští rok o tolik, aby šlo v letech 2021 až 2023 celkově přinejmenším o zmiňovaných šest procentních bodů. Loni se tak zvedly mzdy téměř o šest procent, pokud by současné vysoké hodnoty inflace vydržely až do konce roku, mohlo by být následující zvýšení platů v ČNB dokonce dvojciferné.

O štědré kolektivní smlouvě se zmínil loni v listopadu pro týdeník Respekt i guvernér ČNB Jiří Rusnok. "Smlouva má určité inflační pojistky a de facto zaručuje úroveň reálných mezd. V tomto ohledu nemusíme korigovat nic. Naši zaměstnanci jsou spokojení, jak to jejich vyjednavači dobře odhadli," řekl. 

Mluvčí Vodstrčilová pro Aktuálně.cz doplnila, že pracovníci, kterých ČNB zaměstnává kolem 1500, nemají navzdory kolektivní smlouvě zvýšení mezd garantované automaticky. "Liší se v závislosti na jejich výkonu a plnění úkolů," sdělila. Také podle předchozí kolektivní smlouvy, která platila pro období 2018 až 2020, se podle mluvčí objem mzdových prostředků každoročně zvyšoval o celkovou inflaci, a to navýšenou aspoň o 2,5 procentního bodu.

Jinde jsou platy zmrazené

Zvyšování platů se netýká bankovní rady, která si je pro loňský i letošní rok zamrazila. Nachází se tak ve stejné situaci jako většina státních úředníků a ústavních činitelů, kterým nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS) kvůli vysokému zadlužení země odmítla platy pro rok 2022 zvýšit. 

Ve státním sektoru se tak letos bude reálné přidávání týkat téměř jen pracovníků České národní banky. Nijak se jich tudíž nedotkne inflace, která v lednu dosáhla téměř deseti procent. Určitým paradoxem přitom je, že hlavním úkolem této státní instituce je dohlížet na cenovou stabilitu - tedy bojovat s inflací.

Přístup České národní banky zkritizoval pro Aktuálně.cz její bývalý viceguvernér Mojmír Hampl. Označil za neakceptovatelné, aby ČNB jako nejvyšší autorita, která odpovídá za vývoj inflace v zemi, měla odměňovací systém, jenž by dokonale chránil zaměstnance před očekávaným zcela mimořádným nárůstem inflace.

"A to v situaci, kdy většina zaměstnanců zažije letos reálný pokles příjmů a kdy je i makroekonomicky nutné neroztáčet mzdově-inflační spirálu, ale naopak ji brzdit," uvedl dále. 

Například komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert k tomu ale podotkl, že většina zaměstnanců ČNB nemá s nastavením měnové politiky nic společného. "Zaměstnanci si v roce 2020 vyjednali každoroční navyšování příjmů o dvě procenta plus inflaci. Dnes to je výhra, ovšem před dvěma roky, kdy všichni čekali hluboký hospodářský propad, s nimiž se obvykle pojí nízká inflace, to tak nevypadalo," napsal dále v glose pro Hospodářské noviny.

Vodstrčilová také podotkla, že rozpočet ČNB není součástí veřejných financí Česka. "Své výdaje, včetně těch mzdových, tedy financuje ze svých vlastních výnosů, nikoliv z prostředků daňových poplatníků," uvedla.

Současně zdůraznila, že mzdy v České národní bance od roku 2017 kumulativně vzrostly o 26 procent, tedy méně než průměrná mzda v Česku (28 procent) a výrazně pomaleji než platy ve veřejné sféře (zhruba 40 procent).

Před inflací jsou chráněni i důchodci

Nynější kolektivní smlouva zaměstnanců ČNB je však velkorysejší nejen ve srovnání s ostatními pracovníky státního sektoru, ale i v porovnání s řadou  dalších velkých zaměstnavatelů v Česku.

Například pracovníkům Českých drah zajišťuje kolektivní smlouva platná na tento rok růst mezd u většiny provozních pracovníků o čtyři procenta. Dalším zaměstnancům stoupnou platy v průměru o tři až pět procent.

Energetická skupina ČEZ se zase na konci loňského roku dohodla s odbory na zvýšení mezd v části firem skupiny pro letošek o 4,8 procenta. Jde o společnosti ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, ČEZ Obnovitelné zdroje, ČEZ ICT Services a Telco Pro Services. Ve firmě ČEZ Esco se mzdy zvednou o tři procenta.

Aktuálně o nové kolektivní smlouvě jednají také v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto, platnost té současné vyprší na konci března. "Před ukončením kolektivního vyjednávání ke mzdám se k jeho průběhu nevyjadřujeme," uvedla mluvčí automobilky Martina Špittová. Šéf tamních odborů Jaroslav Povšík v lednu řekl, že se pokusí udržet růst mezd nad úrovní inflace. 

V ČSOB přilepšili pracovníkům v průměru zhruba o 5,75 procenta, a to kombinací navýšení mezd a hodnoty stravenek. "Kromě toho smlouva obsahuje závazek vyjednávat o mimořádné valorizaci mezd, pokud míra inflace překročí devět procent," sdělil mluvčí Patrik Madle.

Podle Michala Nováka z personální agentury Profesia.cz se nedá říct, že aktuální vysokou inflaci při zvyšování mezd zohledňují hlavně podniky, za nimiž stojí silné odbory. "U velkých firem je navyšování dané jednáním s odbory, kde většinou vymohou plošné zvýšení mezd o určité procento, záleží ale na ekonomické situaci. Menší firmy jsou schopné pružněji reagovat na konkrétní podněty, například přidávat více u profesí, které jsou na trhu práce silně nedostatkové, nebo se soustředit na klíčové lidi, které si chtějí udržet," popsal Novák.

Před inflací jsou chráněni také důchodci. Zákon o důchodovém pojištění stanovuje pravidla jak pro pravidelnou, tak mimořádnou valorizaci. Letos tak bude důchod kvůli vysoké inflaci valorizován hned dvakrát. Poprvé k tomu došlo na začátku roku, další zvýšení nastane v červnu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy