Ačkoliv Česko zažívá poslední roky slušný hospodářský růst, například pro občany s tělesným handicapem je i nadále obtížné práci najít, zejména pro starší ročníky.

Sociální podnik Zelený ostrov na pražské Zbraslavi jim takovou možnost nabízí. V roce 2013 spustil v nedalekých Dobřichovicích prádelnu, o čtyři roky později přišel s nabídkou úklidových služeb a zabývá se také šitím a opravou oděvů. Vybavení z velké části financovaly právě evropské fondy.

"Zelený ostrov vznikl v roce 2006, s prádelnou jsme ale začali až o sedm let později," říká jednatelka společnosti Ilona Bedrnová. Do prádelny vybrali skupinu lidí s poruchou sluchu. "Praní a žehlení je pro ně asi nejméně problematická činnost," dodává Bedrnová.

V roce 2017 nakoupil Zelený ostrov pomocí Operačního programu Zaměstnanost úklidové pomůcky nebo speciální vysavač na roztoče a zaměstnal další zdravotně postižené. Na celkové dotační částce 1,8 milionu korun se unijní fondy tehdy podílely 85 procenty.

"Uklízela jsem 24 roků ve škole, pak jsem rok marodila s ramenem. Byla to moc těžká práce," vyslovuje s obtížemi paní Ilona, která neslyší po drtivou většinu svého života. Shodou okolností má stejné jméno jako jednatelka Zeleného ostrova. Naučila se odezírat, a proto v Zeleném ostrově mimo jiné přebírá objednávky od zákazníků. "Najít novou práci bylo těžké. Tuhle jsem našla přes Tichý svět," vysvětluje 55letá žena. "Jsem tu moc spokojená."

Tichý svět je agentura s působností v deseti krajích Česka, která pomáhá nacházet zaměstnání neslyšícím a nabízí sociální poradenství a rehabilitaci či tlumočení do znakového jazyka. Ten se musely ostatně naučit i zaměstnankyně Zeleného ostrova bez poruchy sluchu.

"V současnosti zaměstnáváme jedenáct lidí," říká Bedrnová. "Máme stálou klientelu, hledáme ale zákazníky dál. Třeba pomocí inzerce ve Zbraslavských novinách. Od září máme velký nárůst zakázek."

Boj o udržení se na trhu

Zelený ostrov mohl v roce 2017 využít i další unijní program, Pól růstu. Tady činila dotační částka 2,5 milionu korun.

"Peníze jsme využili na nákup zařízení i na platy, jen na dotace se ovšem spoléhat nemůžeme," zdůrazňuje jednatelka Zeleného ostrova. "Pomoc z evropských fondů nám velmi pomohla v rozjezdu sociálního podniku. Nyní si už dokážeme představit, že budeme i fungovat bez jejich podpory."

Řada sociálních podniků podle ní po vyčerpání evropských peněz končí. Rozhodně jim také nepomáhá opakované navyšování minimální mzdy. Obtížná je i administrace projektů určených pro malé a střední podniky. Ty si se vším musí poradit samy.

"Teď nás čeká boj o udržení," uzavírá Bedrnová. "Chceme těm ženám ale pomoci. Jejich příběhy jsou často velmi komplikované. Vedle zdravotních mají i sociální problémy. Jsou mezi nimi oběti domácího násilí, své trable někdy řeší alkoholem."

Překročit Rubikon

Problémy najít práci, přestože firmy intenzivně hledají nové zaměstnance, mají také ti, kdo se vracejí z výkonu trestu. Ne každý zaměstnavatel dá přednost člověku, který strávil několik let za mřížemi, přestože jeho motivace pracovat je mnohdy větší než u běžných zaměstnanců.

Související

Za co se v Česku utrácí evropské peníze. Podívejte se na projekty zpříjemňující život

Přehled

Bývalým trestancům se věnuje nezisková organizace Rubikon Centrum, založená před čtvrtstoletím studenty katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. "Lidé vracející se z výkonu trestu na pracovním trhu často rychle propadávají nebo nemají možnost se na něm uplatnit dlouhodobě," říká Lucie Streichsbierová, která je v Rubikonu garantkou Operačního programu zaměstnanost. "Více než padesát procent zaměstnavatelů je zaměstnat nechce a zbytek na to není připraven."

V loňském roce pracovala neziskovka s více než dvěma tisíci takovýchto osob, jedna pětina byly ženy. Rubikon jim nabízí pomoc s přípravou na propuštění, podporu po něm včetně zprostředkování zaměstnání a dluhové poradenství, často ještě v rámci výkonu trestu.

Loni vyšlo s nabídkou zaměstnání a bydlení ze 24 věznic, s nimiž Rubikon spolupracuje, čtyřicet procent těch, které organizace zapojila do svého programu. Nejčastěji seděli za majetkovou trestnou činnost, téměř polovina z nich má jen základní vzdělání. "Fungujeme jako integrační podnik, pomáháme těm lidem s postupným začleněním do společnosti, a to třeba i pomocí tréninkových pracovních míst realizovaných přímo v Rubikonu," zdůrazňuje Streichsbierová. "Nesou si s sebou celou řadu problémů, a až třetinu času tak věnujeme jejich osobnímu rozvoji a sociální stabilizaci. Téměř všichni řeší vztahy s rodinou nebo partnery, bydlení, dluhy či závislosti."

Rubikon je v kontaktu s pěti stovkami zaměstnavatelů, kterým zprostředkuje právě i ty, kdo prošli tréninkovými pracovními místy, a to na tři až šest měsíců.

"Jednu skupinu propuštěných zaměstnáváme na administrativních pozicích, další pracují například jako kurýři nebo údržbáři veřejného prostranství, v rámci sociálního podniku máme šicí dílnu i přímo ve věznici ve Vinařicích," vypočítává Streichsbierová.

Čtyři z deseti získají zaměstnání

Díky Rubikonu získávají v průměru práci čtyři z deseti osob vracejících se z výkonu trestu, o něž neziskovka pečuje. Sedmdesát procent z nich setrvalo v zaměstnání i po zkušební době.

"Důležité je umožnit propuštěnému podporu hned v prvních dnech," říká Streichsbierová. "Měli jsme případ člověka, který přišel z vězení s deseti tisíci korunami, které si tam vydělal, první noc ho ale okradli a rázem byl zase na ulici. Platíme proto těm, kdo se vracejí z výkonu trestu, v prvních dnech ubytování. Poskytujeme jim také poradenství při oddlužení."

"Součástí naší podpory je proto hlavně v prvních dnech po propuštění, kdy většina těchto lidí ještě nemá možnost legálního příjmu peněz, materiální podpora. Jde nejen o nocleh, ale také třeba o proplacení cesty k zaměstnavateli, protože absence financí na tyto banální výdaje může spustit lavinu beznaděje a návratu k trestné činnosti."

Rubikon za období 2014-2020 získal z projektů ESF přes 158 milionů korun. Podle Streichsbierové supluje něco, co například formou aktivní politiky zaměstnanosti dělá i stát, ale bez zohlednění všech potřeb a specifik propuštěných i jejich potenciálních zaměstnavatelů.

Rubikonu se daří mimo jiné snížit počet těch, kteří se do vězení vracejí. České věznice každým rokem opouští na deset tisíc trestanců, sedmdesát procent z nich se přitom za mřížemi ocitne znovu.

Spadla jsem až na úplné dno

"V roce 2012 jsem spadla až na úplné dno," uvádí sedmadvacetiletá Mirka, odsouzená na 48 měsíců do věznice s ostrahou za krádeže. Z trestu si odpykala 36 měsíců a v únoru 2016 ji podmíněně propustili na svobodu.

Související

Výpisy trestů se masivně falšují. Na vině jsou i firmy, které je zbytečně vyžadují

"Myslela jsem, že je tím vše za mnou a můžu začít s čistým štítem," vzpomíná mladá žena. "To jsem ale netušila, jak velké stigma pro mě moje minulost bude. Byla jsem nejenom bez pracovních zkušeností, ale hlavně s popsaným rejstříkem trestů odshora až dolů. Vůbec jsem si nevěděla rady. Co inzerát nebo pracovní pohovor, to vždy žádost o předložení čistého výpisu." Už ve vězení se dozvěděla o Rubikonu, a tak se na organizaci obrátila s žádostí o pomoc.

"Po pár schůzkách, kdy jsem měla pocit, že se se mnou konečně někdo bavil jako se sobě rovným, a ne jako s nějakým odpadem společnosti, jsem byla přijata na tréninkové místo přímo do Rubikonu," pokračuje Mirka. "Naučila jsem se práci s počítačem, zodpovědnosti a hlavně zase komunikovat s lidmi. Nakonec jsem se přihlásila na výběrové řízení na odbornou asistentku projektu. Prošla jsem pracovním pohovorem a byla přijata." Během dvou let splatila své dluhy, v Rubikonu pracuje i nadále a plánuje založit vlastní rodinu.

Související

Kde je obchod s chudobou nejvýhodnější: Spekulanti v Jirkově vydělají víc než v Praze

Sociálně vyloučené lokality a starší ročníky

V přepočtu téměř 125 milionů korun poskytla Evropská unie Česku na speciální programy v sociálně vyloučených lokalitách.

V rámci programu Příležitost dělá zaměstnance, zahájeného v roce 2016, se v Moravskoslezském kraji do projektu zapojilo přes osm set lidí, téměř polovina díky němu našla zaměstnání. V Ústeckém kraji se podobného projektu zúčastnilo na 1700 nezaměstnaných, i tady nakonec získala práci polovina účastníků.

Na rekvalifikační kurzy projektu Aktivní padesátka v Jihomoravském kraji šlo z ESF v letech 2009-2013 téměř 42 milionů korun. Díky programu, do něhož se přihlásilo přes pět set lidí, se podařilo zprostředkovat zaměstnání již v průběhu kurzů 250 lidem starším padesáti let. A to v časech, kdy průměrná míra nezaměstnanosti byla v Česku téměř sedm procent.

Náklady na rekvalifikaci a umístění nezaměstnaných na trhu jsou vysoké. V roce 2014 činily výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti téměř šest a půl miliardy korun, příspěvek z Evropského sociálního fondu činil 5,7 miliardy Kč. Ještě loni to stále bylo více než tři miliardy korun, proplacených z eurofondů.

2:23

Dvacet let se jako Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob snažíme o změnu. Bohužel neslyšíme. Proto nejsme slyšeni, říká Prokopiusová. | Video: DVTV