"Od začátku jsme věděli, že chceme něco udělat s budovou bývalého hotelu Praha v Dolních Zálezlech, protože kolem něj chodím každý den. Kdysi populární hotel je dnes ruinou," vysvětluje Pejša, který sám ve vesnici, co by kamenem dohodil od krajského města, žije. Jeho matka je v obci o necelých 600 obyvatelích koneckonců starostkou.
Budova někdejšího hotelu zvenku vypadá spíše jen oprýskaně, zato uvnitř je už v dezolátním stavu. Alespoň co je vidět skrze otevřené dřevěné okenice. V domě se propadlo i celé podlaží mezi druhým a třetím patrem.
Hotel od 90. let nemá využití a chátrá. Turistický ruch v Dolních Zálezlech padl v polovině minulého století za oběť odsunu německého obyvatelstva, zhoršené kvalitě vody i následným dopravním úpravám. Budova leží jen pár desítek metrů od silnice I/30, která podél řeky míří na jedné straně do Ústí a na druhé do Lovosic a napojuje se na páteřní severojižní evropskou silnici E55, respektive dálnici D8 směr Praha.
Studentský projekt na fiktivní rekonstrukci budovy měl hned tři roviny, kterým se studenti věnovali. Kromě samotné rekonstrukce zohlednili i dostupnost bydlení. "Dostupnost vlastního bydlení je v Česku nejnižší v celé Evropské unii a mladé rodiny jsou jednou z nejohroženějších skupin. Proto nás napadlo vybudovat zde startovací byty pro mladé rodiny, a to kompletní rekonstrukcí tohoto chátrajícího domu," dodává Pejša.
Třetí rovinu projektu pak podle studentů představuje rozvoj venkova. Mladé rodiny, představují pro starousedlíky ve vesnici novou krev a pomohly by oživit život ve vesnici.
Jak získat dotace z EU
Celý projekt je fiktivní a pro účely středoškolské soutěže - každoročně organizované Ministerstvem pro místní rozvoj - zjednodušený. Studenti tak nemuseli řešit například studii proveditelnosti, ani skutečně reálný podrobný rozpočet. Příprava projektu i jeho samotná prezentace ale představuje skvělou skvělou příležitost, jak hlouběji proniknout do umění získat dotace z peněz Evropské unie.
"Vybrali jsme si konkrétně výzvu z Integrovaného regionálního operačního programu, který se zaměřoval na sociální bydlení. Byty musely splňovat určité podmínky," říká Pejša a vyjmenovává například výši nájemného, rozměry bytů nebo bezbariérovost budovy.
"Už vím, jak funguje ten proces nebo projektová dokumentace, co musí obsahovat, a jaké třeba podmínky, právě při tom sociálním bydlení musí byty budované z evropských fondů splňovat," popisuje Pejša.
Jeho spolužák Šimon Vlach měl v jejich týmu na starosti zejména technické věci. "Navrhoval jsem, jak konkrétně by ty byty a celý dům vypadaly. Rozhodli jsme se, že chceme, aby si budova zachovala původní historický ráz. Takže z mé strany jsem předělával pouze vnitřek a snažil se co nejméně měnit vnějšek. Všechno tak, aby to bylo stále funkční pro ty byty. V budově jsme navrhli osmnáct nových bytů, v každém patře jich bylo šest," říká Vlach.
Povědomí o EU
Do soutěže se studenti přihlásili na popud své učitelky. Anna Skalská na Gymnáziu Jateční učí český jazyk a základy společenských věd.
"Soutěže Navrhni projekt jsme se účastnili od samého začátku, tedy někdy od roku 2013. A za dobu soutěže jsme ji vyhráli třikrát, což je velký úspěch. Naši žáci mívají zajímavé nápady: domov pro děti končící v dětských domovech, zařízení pro děti s autismem, mobilní hospic na Rumbursku nebo třeba likvidace komunálního odpadu," říká Skalská.
Učitelka i oba její studenti se shodují, že povědomí o tom, jak funguje Evropská unie, mladí lidé na Gymnáziu Jateční mají. "Řekl bych, že konkrétně tady u nás na škole jsou zájem i to povědomí vysoké," říká Vlach.
Sám vyjmenovává několik projektů, které EU v jeho okolí financovala. "Například právě tady naše škola. Bylo to dostavění dvou nových budov, kdy dřív zde ani nebyla jídelna, takže teď nemusíme chodit pryč ze školy se najíst. Ústecký dopravní podnik čerpá často dotace, například na nové trolejbusy nebo na informační tabule. A například i ve vedlejší vesnici čerpaly evropské peníze ve škole na nové solární panely na střechu," vypočítává Vlach.
Oba studenti se shodují, že zrovna v ústeckém regionu by podle nich šlo dotace z EU využít i lépe. "Místní instituce často moc nevyužívají evropské dotace, i když by mohly. Třeba naše město, Ústí nad Labem, ty Evropské peníze nevyužívá tolik, jak by mohlo," pokračuje Pejša.
Příležitosti pro mladé
Ve škole se o EU podle Skalské žáci dozvídají například v základech společenských věd, ale mluví se o nich i ve společenskovědním semináři, dějepisu a v jazykových hodinách.
"Zda mají studenti zájem získávat nové info o EU? Asi jak kdo. Jsou žáci, kteří zájem mají, a je hodně těch, které to nezajímá. K zamyšlení je, že se více o tyto info zajímají studenti jako o celou politologii," říká učitelka. Soutěže, jako je Navrhni projekt, podle ní představují možnost, jak žáky více motivovat.
K tomu slouží a další akce, kterých se mohou studenti zúčastnit. "Na škole proběhlo několik vzdělávacích projektů zaměřených na chod Evropské unie. Několik našich žáků také v tomto roce navštívilo Evropský parlament v Bruselu. Mnoho lidí také využívá možností, které jim Evropská unie nabízí, jako je projekt Discover EU," říká Pejša. Vlach dodává, že školu nedávno navštívila také poslankyně Evropského parlamentu.
Pokud chtějí školy ve studentech probudit zájem o evropskou problematiku, mohou se přihlásit o vzdělávací program "EU v mojí škole", v rámci kterého Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Eurocentry organizuje přednášky o EU, její kohezní politice a fondech. Současně studenty motivují k tomu, aby si právě v rámci soutěže Navrhni projekt zkusili vlastní projekt i vytvořit.
V EU funguje řada iniciativ, které jsou určené přímo pro mládež. Kromě zmíněné Discover EU, která lidem do 18 let umožňuje cestovat a objevovat Evropu, jde například o hojně využívaný program na podporu vzdělávání Erasmus+, Evropský sbor solidarity, Evropský dobrovolnický sbor, který poskytuje praktickou podporu projektům humanitární pomoci v komunitách zasažených katastrofami, portál Eures s nabídkami pracovní mobility, Evropský týden mládeže nebo Dialog EU s mládeží, který se snaží mladé lidi zapojit do diskuse o budoucnosti Evropy.
"Česká budoucnost nepochybně leží v EU a myslím, že o tom v naší generaci není moc pochyb. Pro ústecký region je klíčová přeshraniční spolupráce s německým Saskem, která by bez našeho členství v EU nebyla možná," uzavírá Pejša.
