Praha – Možnost brát od státu podporu v nezaměstnanosti a zároveň si legálně mírně přivydělávat se jen tak nevrátí. Současná ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) totiž neplánuje zrušit omezení, které počínaje rokem 2011 prosadil tehdejší ministr Jaromír Drábek z TOP 09.

"Zkušenosti z praxe ukázaly, že souběh pobírání podpory s výdělkem z takzvaného nekolidujícího zaměstnání umožňoval nežádoucí účelové jednání některých zaměstnanců a zaměstnavatelů, které ve svých důsledcích vedlo k únikům na daních a sociálním a zdravotním pojištění," řekla Marksová Tominová online deníku Aktuálně.cz.

"V době, kdy firma neměla pro zaměstnance práci ve sjednaném rozsahu, dohodli se na ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec se stal uchazečem o zaměstnání a uzavřel s firmou na tutéž práci většinou dohodu o provedení práce s odměnou nepřesahující polovinu minimální mzdy. V některých případech byly uzavírány i nové pracovní smlouvy s odloženým nástupem do zaměstnání po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti,“ vysvětluje ministryně.

Část jejích stranických kolegů z ČSSD přitom už v roce 2010 Drábkův návrh kritizovala – například poslanec Antonín Seďa nebo senátorka Božena Sekaninová. Pro uvolnění pravidel přivýdělku je také vedení Českomoravské konfederace odborových svazů. Podle kritiků zákazu totiž uchazeči o zaměstnání přicházejí o pracovní návyky a zvětšuje se prostor pro práci načerno.

Zneužívalo se to

Do konce roku 2010 si uchazeči o zaměstnání mohli k podpoře v nezaměstnanosti přivydělat až polovinu minimální mzdy, v té době tedy do 4000 korun měsíčně. Tehdejší ministr Drábek vysvětloval jím prosazovaný zákaz shodně jako nyní Marksová Tominová – tedy častým zneužíváním možnosti souběhu.

"Souběh přivýdělku a podpory byl velmi dobře myšlený, nicméně nenaplnil svůj cíl, protože dochází k tomu, že souběh příjmů vytváří dostatečnou základnu, která nemotivuje pro vyhledávání dalšího zaměstnání, a bohužel v současné době v řadě případů je motivací pro setrvání ve stavu tohoto souběhu. A zároveň – a to je možná ještě důležitější – tím nemotivuje zaměstnavatele pro vytváření nových pracovních míst, protože samozřejmě pokud zaměstnavatel vytvoří tři nebo čtyři takzvaná nekolidující místa, tak tím obírá jednoho člověka o možnost plného zaměstnání," říkal Drábek.

Od roku 2011 platí, že pokud si uchazeč přivydělá teoreticky i jen korunu, nemůže ve stejném měsíci čerpat podporu. Omezení se vztahuje jen na činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či takzvaných dohod (o provedení práce nebo o pracovní činnosti), nikoliv na jednorázové příležitostné příjmy například z prodeje starších osobních věcí.

Drábkem vedené ministerstvo odhadovalo, že stát díky zákazu ušetří až 820 milionů korun ročně. Vycházelo z toho, že takzvané nekolidující zaměstnání při pobírání podpory vykonávalo kolem 14 tisíc uchazečů. Současně ale úředníci připouštěli, že skutečná úspora může být nižší, protože řada uchazečů o zaměstnání, jejichž podpora v nezaměstnanosti bude vyšší než 4000 korun (povolený výdělek při nekolidujícím zaměstnání), raději ukončí zaměstnání, aby mohli pobírat podporu.

Ztráta návyků i daňových příjmů

Kritici zákazu namítají, že úplný zákaz přivýdělku připravuje nezaměstnaného člověka o pracovní návyky a že dochází k přerušení sociálních vazeb. Paradoxně se navíc zvětšuje prostor pro práci načerno, z níž stát nedostane ani korunu na daních.

Proti absolutnímu zákazu byla už v roce 2010 Českomoravská konfederace odborových svazů. "I nyní zastáváme jednoznačné stanovisko, že by zákaz souběhu podpory v nezaměstnanosti a jiných příjmů měl být zrušen," říká mluvčí konfederace Jana Kašparová. "V minulosti jsme neměli žádné signály o zneužívání této možnosti," dodává.

Hnutí ANO, koaliční partner ČSSD, nemá na tuto otázku zatím jasný názor. "V programu jsme to neřešili. Já osobně jsem spíše pro umožnění nekolidujícího zaměstnání, ale za podmínky efektivnější kontroly, stanovení maximální částky přivýdělku a případně snížení podpory," říká Jana Hanzlíková, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí za ANO.

Pro návrat Drábkem zrušené možnosti je i senátorka ČSSD Božena Sekaninová, která konec souběhu kritizovala už v roce 2010. "Podporuji uvolnění zákazu takzvaného nekolidujícího zaměstnání v plném rozsahu. Možnost legálního přivýdělku umožní mladým absolventům škol získat tolik potřebnou praxi, vybudovat si pracovní návyky a získat pracovní dovednosti. Ostatním skupinám nezaměstnaných osob může pomoci k uchování nezbytných schopností k uplatnění na trhu práce, navázat sociální vazby a kontakty. Nemluvě o zlepšení sociálního postavení těchto skupin občanů a dalších pozitivních dopadech včetně snížení mandatorních výdajů státu," vysvětluje Sekaninová.