Brno - Pravidla rozpočtové odpovědnosti obcí, měst a krajů zůstanou beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 64 senátorů na provedení série škrtů v několika zákonech.
Senátoři žádali například zrušit takzvanou dluhovou brzdu a dluhový strop. Argumentovali zejména právem na samosprávu. Horní komora parlamentu s uzákoněním pravidel nesouhlasila, ale Sněmovna ji v minulém volebním období přehlasovala.
"ÚS přikládá obrovský význam právu na samosprávu, ale téměř žádná práva nejsou absolutní," řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Podle soudců je legitimní žádat, aby obce i kraje s majetkem nakládaly hospodárně a odpovědně, jde prý o celoevropský trend. Sporné zákony podle nálezu paušálně nezakazují obcím a krajům schodkové hospodaření ani vytváření dluhu, kladou pouze důraz na snižování zadlužení.
Podle senátora Miloše Vystrčila (ODS) je nutné nález respektovat, vyjádřil ale zklamání. "Je to pro mě zároveň motivací, abychom zkusili v parlamentu připravit novelu, která by ty největší nedostatky odstranila řádnou cestou v procesu schvalování zákona," uvedl Vystrčil.
Podle ministerstva financí soud potvrdil hlavní cíl zákonné úpravy, což jsou zdravé a dlouhodobě udržitelné veřejné finance. Ve srovnání se zbytkem EU jsou pravidla podle ministerstva nastavená mírně. Není možné, aby se územní samosprávné celky na jedné straně domáhaly nezávislosti v kontextu suverenity dané ústavou a současně neměly odpovědnost za své dluhy, uvedl úřad.
Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl ČTK řekl, že nález respektuje, ale hluboce s ním nesouhlasí. "Jsem přesvědčen, že jde o zásah do autonomie samospráv, což může být učiněno pouze ústavním zákonem. Odůvodnění, že tak stát mohl udělat zákonem, neboť obce mají dle názoru Ústavního soudu strpět i negativa hospodaření státu neobstojí už proto, že v současné době je ekonomická situace excelentní," řekl Lukl.
Právní úprava například říká, že pokud činí výše dluhu v sektoru veřejných institucí nejméně 55 procent nominálního hrubého domácího produktu, uplatní se řada konkrétních opatření v rozpočtové oblasti. Například územní samosprávné celky pak musí své rozpočty na následující rok schvalovat jako vyrovnané nebo přebytkové.
Dále předpisy stanoví, že územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Pokud obec či kraj pravidla nerespektuje a nepodniká kroky k nápravě, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.
Senátoři zastávali názor, že pravidla rozpočtové odpovědnosti by měla být zakotvena v ústavních normách, a nikoliv jen na zákonné úrovni. "ÚS námitku neakceptoval. Zásahy do práva na samosprávu lze za určitých podmínek přijímat formou normálního zákona," uvedl Musil.
Zdůraznil, že zákon nesmí popřít podstatu práva na samosprávu, což se podle něj nestalo. Původně se počítalo i s ústavním rámcem nových pravidel, nicméně ústavní zákon nezískal dostatečnou politickou podporu.
Návrh senátorů na škrty v zákonech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, o rozpočtovém určení daní a o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů podepsal nebývale vysoký počet členů horní komory. Stačilo by 17 podpisů, nakonec se připojilo 64 z 81 členů horní komory. Šlo zjevně o kardinální otázku, uvedl Musil.
Odlišné stanovisko k výslednému nálezu ÚS zaujali soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Jaromír Jirsa a Vojtěch Šimíček. "Stát obyčejným zákonem nemůže zasahovat do práva územních samospráv a určovat si, zda potřebují aktuálně šetřit, investovat, půjčit si peníze atd.," napsali Šimáčková, Jirsa a Šimíček.
"Domnívám se, že zákonodárný sbor, jenž napadená ustanovení schválil, zatáhl za dluhovou brzdu na nesprávném místě," míní David.
