Potvrzeno. Křetínského EPH spolu s PPF kupuje německé doly a elektrárny

ČTK Nikita Poljakov, ČTK
Aktualizováno 18. 4. 2016 14:35
Energetický a průmyslový holding a PPF Investments kupují německé hnědouhelné doly a elektrárny, které prodávala švédská společnost Vattenfall. Potvrdil to mluvčí EPH Daniel Častvaj, cenu neuvedl. Akvizice podléhá schválení ze strany švédské vlády a další obvyklé regulaci. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Konsorcium tvořené Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) a jeho finančním partnerem - skupinou PPF Investments - uzavřelo smlouvu o akvizici hnědouhelných dolů a elektráren v Sasku a Braniborsku od švédské skupiny Vattenfall. Za EPH stojí Daniel Křetínský a Patrik Tkáč.

Nebude však zahrnovat cenné vodní elektrárny. Díky tomu je cena za německou dceru Vattenfallu i s hotovostí 1,7 miliardy eur (46 miliard korun) nulová. EPH však musí převzít závazky na rekultivaci a vyřazení jednotlivých zařízení z provozu. Ty jsou oceněny na dvě miliardy eur.

Pod EPH přejdou hnědouhelná aktiva v hodnotě 3,4 miliardy eur. Křetínský a PPF se smluvně zavázali, že v nadcházejících letech si nebudou vyplácet dividendy ze zisku společnosti.

Co kupují Češi

Uhelná elektrárna RWE v Německu

Aktivy společnosti Vattenfall jsou druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v celém Německu. Patří mezi ně povrchová těžba v dolech Jänschwalde, Welzow-Süd, Nochten a Reichwalde, stejně jako elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf.

Celkový instalovaný výkon elektráren činí 8000 MW a společnost zaměstnává přibližně 7500 lidí. Pracovní místa v regionu, který je sužován vysokou nezaměstnaností, chce nový vlastník zachovat.

„Na základě zkušeností získaných v rámci naší dlouholeté přítomnosti v středoněmeckém hnědouhelném revíru jsme přesvědčeni, že EPH je i za současných náročných tržních podmínek připraven na převzetí odpovědnosti související s vlastnictvím hnědouhelných aktiv společnosti Vattenfall v Německu,“ uvedl Jan Špringl, člen představenstva EPH.

Při dnešních cenách na trzích není většina německých uhelných elektráren schopna vyrábět se ziskem. Sám Křetínský přiznává, že koupené elektrárny mají sloužit jako dočasný zdroj pro "zelenou" energii.

ČEZ: Nemá šanci na zisk

O německé doly a elektrárny se původně zajímal i Czech Coal Pavla Tykače – ten ale nakonec podle informací Reuters od nabídky odstoupil. Nabídku nakonec minulý měsíc nepodal polostátní ČEZ.

"Nebudeme ale kupovat firmu, která nemá šanci na zisk," okomentoval minulý měsíc v rozhovoru pro Hospodářské noviny šéf ČEZ Daniel Beneš důvody, proč firma nakonec aktiva Vattenfallu nechtěla. Mají podle něj mají zápornou hodnotu. Už dříve se ČEZ stáhl ze souboje o Slovenské elektrárne, navzdory dřívějšímu tvrzení, že optimálně zapadají do jeho portfolia. Cestu tak, stejně jako v německém případě, uvolnil Křetínskému.

Další uchazeči o Vattenfall se neobjevili a nabídku Greenpeace, která by doly a elektrárny co nejrychleji uzavřela, majitelé ani německá vláda nebrali vážně.

Kdy to půjde bez uhlí

Na extrémně nízké ceně za tak velká hmotná aktiva - Vattenfall prodává pět hnědouhelných dolů a čtyři elektrárny o výkonu osm tisíc megawatt - se podepsaly především dva faktory.

Prvním je nejasná budoucnost uhelného průmyslu v zemi, v níž je shoda na totálním přechodu k zelené energii. Investoři se tak právem obávají zkratovitého rozhodnutí, které by na uhelné zdroje ze dne na den uvalilo nějakou penalizační daň či je rovnou zakázalo. Něco podobného předvedla kancléřka Angela Merkelová u jaderných elektráren po fukušimské katastrofě v roce 2011.

Druhým faktorem jsou extrémně nízké ceny elektřiny, které se pohybují na svých patnáctiletých minimech a šance na jejich růst jsou v nedohlednu. Vinu na tom mají právě zelené zdroje, které ty klasické (ať už uhelné, nebo plynové) vytlačují z trhu. Ty pak mají ekonomické problémy a mnoho z nich zvažuje zavření.

Křetínského ale k nákupnímu tažení západní Evropou (má už v portfoliu italské a britské elektrárny) motivuje jiný pohled. Plány na přechod k zelené energii jsou podle něj příliš rychlé a státy se bez klasických elektráren ještě pár let neobejdou. I v Německu se tak zvažuje podpůrné schéma, které by udrželo uhelné a plynové elektrárny při životě do té doby, než bude dostatek obnovitelných zdrojů.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy