Praha - Česká pošta by měla dostávat kompenzace od státu, pro letošek by mohly činit až 700 milionů korun. V dalších letech nejvyšší možná částka postupně klesne až na 500 milionů korun ročně. Počítá s tím novela zákona o poštovních službách, kterou dnes schválili poslanci. Nyní ji dostane k projednání Senát, poté ji dostane k podpisu prezident.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) dnes poslancům řekl, že pokud se podaří zákon schválit, bude to znamenat stabilizaci České pošty.
Podle dnešních údajů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pošta za loňský rok požadovala od státu úhradu nákladů za poskytování základních služeb ve výši 1,755 miliardy korun. Podobnou částku podnik žádal i za rok 2013, úřad mu přiznal o miliardu méně, vyplývá z informací ČTÚ.
Náklady České pošty na zajišťování základních služeb má podle současné právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu ale nechtějí přispívat pošta ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila platba ze státního rozpočtu.
Poslanci odmítli návrh hospodářského výboru, který obsahoval přechodné ustanovení týkající se plateb na účet pro financování základních služeb. Počítal s případy, kdy některá z poštovních firem na trhu tento poplatek dosud neuhradila a nevymohl ho z ní ani Český telekomunikační úřad. V takovém případě by úřad uhradil platbu České poště ze státního rozpočtu a dále by ji vymáhal.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím nesouhlasil. Znamenalo by to podle něj navýšení výdajů státního rozpočtu a výbor podle něj neuvedl ani jejich odhad. Také Chovanec řekl, že i když se mu návrh líbí, nemůže ho podpořit.
Spor o přílepek
Sněmovna naopak schválila pozměňovací návrh Štěpána Stupčuka (ČSSD). K novele poštovního zákona připojil změnu zákona o státním podniku. V ní zpřesňuje pravidla přeměny státních podniků, například jejich rozdělování. V důvodové zprávě uvádí, že stát je jako vlastník a investor státních podniků znevýhodněn vůči soukromým firmám, na které se vztahují pružnější pravidla.
Stupčukův návrh ale vyvolal spor. Poslanci Petr Kudela (KDU-ČSL), Marek Benda (ODS) i Zbyněk Stanjura (ODS) ho označili za přílepek, tedy za změnu nesouvisejícího zákona. Benda varoval, že zákon s takovým přílepkem vrátí poslancům Senát nebo ho může někdo případně napadnout u Ústavního soudu. Naopak místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip odmítl, že by šlo o přílepek, protože řeší podmínky pro postavení konkrétního podniku.
Chovanec vysvětloval, že Česká pošta potřebuje od 1. ledna příštího roku odštěpit jeden ze svých závodů, který se začlení pod ministerstvo vnitra. Souvisí to podle něj s kritikou ze strany Bruselu za zadávání zakázek tzv. inhouse, tedy možnosti zadávat veřejné zakázky prostřednictvím podřízených organizací, v tomto případě České pošty.
Česká pošta má přes 31 000 zaměstnanců. Loni hospodařila se ziskem před zdaněním 241 milionů korun, což je meziroční pokles o pětinu. Letos očekává zisk 50 milionů korun, ale jen v případě, že dostane od státu kompenzaci za univerzální službu. Česká pošta provozuje 3200 poboček, z toho je víc než 1000 ztrátových. Dvě třetiny poboček chce během příštích let převést na partnery, rušit je nebude.
