Ponížení v open space? Manažer chce od banky omluvu za nedůstojný odchod, soud mu vrátil naději

Petr Kučera Petr Kučera
20. 10. 2015 16:03
Bývalý manažer Radomil Štumpa chce omluvu za údajně nedůstojný a ponižující způsob, jakým s ním GE Money Bank zacházela při ukončení pracovního poměru v roce 2011. To mu prý zabránilo sehnat odpovídající práci. Ústavní soud dnes rozhodl, že se spor "vrátí" k Nejvyššímu soudu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha/Brno – Ústavní soud v úterý vrátil alespoň malou naději někdejšímu vysoce postavenému manažerovi tuzemské GE Money Bank v jeho sporu s bankou. Radomil Štumpa chce po bývalém zaměstnavateli omluvu za údajně nedůstojný a ponižující způsob, jakým s ním zacházel při ukončení pracovního poměru. Případ teď musí znovu projednat Nejvyšší soud, který by měl lépe vysvětlit, proč Štumpovi nevyhověl.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

V roce 2011 pracoval tehdy čtyřiačtyřicetiletý Štumpa na manažerských pozicích ve skupině GE už třináct let, od začátku roku nově na pozici ředitele pro strategii. „V srpnu mne pozvali na běžné jednání s vedením, kde jsem se zcela nečekaně dozvěděl, že moje pozice je zrušena a že mám pouze dvě možnosti – buď odejdu na dohodu, nebo dostanu výpověď," uvedl pak Štumpa pro týdeník Ekonom. Zvolil si první možnost.

Okamžitě po podepsání dohody mu banka zablokovala přístup k počítači, vymazala všechny údaje v mobilu a musel odevzdat přístupové karty. To lze na podobné pozici považovat za standardní postup, jemu vadily další okolnosti. „Dostal jsem tři krabice, do nichž jsem si měl sbalit věci, abych byl následně pod dozorem eskortován z budovy bez možnosti se s kýmkoli rozloučit,“ vzpomíná.

Kolegové a podřízení přitom v otevřeném prostoru open space vše viděli a Štumpa si připadal „jako člověk, který něco provedl“. Do té doby se totiž banka k nikomu podobně nezachovala, tvrdí. Ze schůzky navíc odešel až po třech hodinách bez kontaktu s podřízenými a nedostal možnost jim cokoliv vysvětlit, ani důvod, proč někteří také dostali výpověď.

Podobné zaměstnání už nesehnal

Takový způsob odchodu ho poškodil a zabránil mu do budoucna sehnat odpovídající práci, domnívá se Štumpa. "Když dlouhá léta patříte k nejvýše postaveným manažerům ve firmě a najednou ji opustíte téměř jako zločinec, tak se to hned rozkřikne. Při důležitých pohovorech se vás lidé na ten incident okamžitě ptají," uvedl jeho advokát František Vyskočil. Podobné zaměstnání už Štumpa skutečně nezískal. V posledních letech se živil především jako poradce a konzultant, vydal také knihu o řízení týmu nazvanou Velký šéf.

Přestože exmanažer dostal odpovídající odstupné, rozhodl se banku žalovat kvůli zásahu do osobnostních práv a požadoval písemnou omluvu jako „důkaz“ pro další potenciální zaměstnavatele. Ta měla znít takto: „Ve skutečnosti váš přínos pro naši společnost byl až do posledního dne velmi pozitivní. Vaše chování bylo vždy příkladné a vaše bezúhonnost a poctivost nebyla nikdy zpochybněna.“ Právě v důrazu na ochranu osobnosti se jeho spor liší od dalších stovek případů ročně, při nichž bývalí zaměstnanci žalují firmy kvůli porušení zákoníku práce, tedy nezákonné výpovědi a náhradě mzdy nebo nároku na odstupné.

Štumpa říká, že šéfové banky „nepřekousli“ ani jeho předchozí rodičovskou dovolenou, na niž po letech na manažerských pozicích odešel v polovině roku 2009. „Zejména lidé z vedení banky v zahraničí brali těžce, že se někdo s tak důležitým postavením rozhodne v době krize zůstat doma,“ vzpomíná. Právě kvůli nabídce na pozici šéfa strategie pak rodičovskou po roce a půl ukončil. Původně se prý mohl stát i šéfem banky pro region střední a východní Evropy, odchod na rodičovskou mu to ale zřejmě znemožnil.

Znovu rozhodne Nejvyšší soud

Se žalobou neuspěl. Městský soud v Praze uvedl, že okolnosti odchodu sice byly dramatické a nedůstojné, ale nešlo podle něj o takový zásah do osobnostních práv, za který by se firma musela omlouvat. Odvolací vrchní soud pak připomněl, že manažer podepsal dohodu, v níž se mimo jiné zavázal odevzdat přístupové karty a další zařízení. Banka měla na razantní způsob okamžitého odchodu právo, protože manažer měl přístup k důležitým údajům. Vrchní soud navíc dodal, že k rozšíření negativního obrazu o své osobě přispěl sám Štumpa, když o případu hovořil s týdeníkem Ekonom.

Letos pak bývalý manažer neuspěl ani u Nejvyššího soudu, který zamítl takzvané dovolání, protože prý k němu podle zákona není důvod - zjednodušeně řečeno z formálních důvodů, samotnou věcnou podstatou sporu se nezabýval. S tím ale dnes nesouhlasil Ústavní soud. Podle něj Nejvyšší soud porušil Štumpovo právo na soudní ochranu, a to způsobem posouzení jeho námitek.

Štumpa totiž v dovolání vymezil právní otázku, kterou podle jeho názoru dosud Nejvyšší soud nikdy neřešil. Konkrétně jde o to, zda postup zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru může zasáhnout též do práva na ochranu osobnosti dotčeného zaměstnance. Nejvyšší soud v odůvodnění svého usnesení na tuto otázku vůbec nereagoval, ani neodkázal na takzvanou judikaturu, tedy předchozí vlastní rozhodnutí v podobném případě. Právě proto musí nyní Nejvyšší soud rozhodnout znovu a s touto otázkou se vypořádat. Jde především o srozumitelnější rozhodnutí - neznamená to, že dá za pravdu bývalému manažerovi.

GE Money Bank případ nekomentovala ani v roce 2011, ani nyní. "Respektujeme právo na soukromí každého současného i bývalého zaměstnance a dále se nebudeme k této věci vyjadřovat," uvedla mluvčí Milana Franek. Zástupce banky nyní Ústavnímu soudu sdělil, že postup při ukončení pracovního poměru byl v souladu s právním řádem a firma proto nemohla zasáhnout do osobnostních práv, tedy cti a dobré pověsti odcházejícího manažera.

 

Právě se děje

Další zprávy