Podle nedávného průzkumu ministerstva financí, který se zabýval finanční gramotností Čechů, si spoří v hotovosti 58 procent lidí. Výkonná ředitelka Asociace pro kapitálových trh ČR Jana Brodani to ale nepovažuje za právě prozíravé. "Je řada nástrojů, kde lze peníze nejenom uložit, ale navíc zhodnotit. Určitou roli v tom hraje pohodlnost zkusit něco nového, případně nedostatek informací a strach, že 'složitějším' produktům neporozumíme, a představa, že 'banky nás stejně oberou'," říká k tomu Brodani.
Silný vztah k fyzickým penězům potvrzují i data České národní banky. Objem hotovosti v oběhu dlouhodobě narůstá a zajímavé je, že zvlášť výrazný byl v době pandemie. V květnu bylo v tuzemském peněžním oběhu celkem 639,4 miliardy korun. To je nejvíce v historii.
"Hotovost představuje pro řadu lidí jistotu. Jsou raději, když ji mají doma 'za obrazem', ve fyzické podobě, než aby její elektronický ekvivalent nechávali na svém bankovním účtu. Drží ji doma pro případ nějakého finančního či bankovního otřesu. Vzestup bezhotovostních či bezkontaktních plateb a dramatický nárůst intenzity on-line obchodování, které v důsledku koronavirové krize nastaly, tedy v žádném případě neznamenaly konec ani ústup 'cashe'," říká ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Připomíná, že podobný vývoj nastal v řadě dalších zemí. "Lidé prostě sice za hotové nakupovali méně než jindy, zato však hotovost v obavě, ba panice poměrně intenzivně hromadili 'pro všechny případy'," míní ekonom.
Peníze v knize i falešném "toaleťáku"
Kde ale peníze doma schováváme? V minulosti se této otázce věnoval průzkum České bankovní asociace. Zjistil, že si větší obnos peněz doma schovávají spíše starší lidé, ti ve středním a mladém věku pak doma odkládají "jen" několik tisícovek.
Pokud lidé doma nemají trezor, bývají oblíbenými "tajnými" místy většinou skříně a další nábytek. Oblíbené jsou knihovny, případně konkrétní knihy. Část z více než tisícovky respondentů uvedla jako skrýš ložní prádlo, matrace, případně v kuchyni hrnečky či místo pod talíři.
Najdou se ale prý i tací, kteří si vyrobí falešnou roli toaletního papíru nebo si udělají skrýš přímo v septiku. Mezi zajímavosti patřil i úkryt ve starém křesle, v tyči na záclony nebo peníze v podprsence či v podšívce zimního kabátu ve skříni, který už majitel nenosí.
Ačkoliv peníze doma mají roli jakéhosi zachránce finanční situace rodiny v případě ekonomické krize, v bezpečí doma určitě nejsou. Potvrzují to policisté i pojišťovny, které řeší tisíce případů vykradených domů a bytů, každoročně v objemu milionů korun.
"V této souvislosti lze spíše připomenout a zmínit nutnou obezřetnost spočívající v nepozvání si cizích a neznámých lidí do svého obydlí, nezveřejňování informací o svých financích, cennostech a špercích na sociálních sítích i formou fotografických příspěvků," radí René Černohorský z Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje.
Mezi preventivní řešení podle něj patří uschovat finance do bankovních a peněžních domů a na své soukromé účty. "Ve svém bydlišti je zcela vhodné mít zabudovaný trezor nebo alespoň příruční trezorek, kde si spoluobčané vždy uschovají své cenné věci, o čemž nebudou nikde veřejně hovořit ani s kamarády, známými a příbuznými," dodává Černohorský.
S trezorem je pojistné plnění vyšší
Podle Renaty Čapkové z České podnikatelské pojišťovny jsou loupeže cenností - peněz i šperků - běžnou praxí. "Většinou k odcizení dochází z běžných míst - skříňky, zásuvky, obálky v knihovně. Řešili jsme případ, kdy klientovi odcizili hotovost a cennosti z trezoru zabudovaného ve skříni tak, že odnesli celou skříň," říká Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny.
Pojišťovny nabízejí v rámci pojištění domácnosti a nemovitosti produkty, které zahrnují také pojištění finanční hotovosti v případě vykradení domu či bytu. "U nás si klient volí jeden ze tří balíčků pojištění a podle toho může získat náhradu od 10 do 25 tisíc korun," říká Čapková.
Upozorňuje, že aby pojišťovna mohla vyplatit pojistné plnění ze sjednaného pojistného, musí k odcizení pojištěné věci dojít způsobem, při kterém pachatel prokazatelně překonal překážky. "Za odcizení věci se nepovažuje přivlastnění si pojištěné věci v případech, kdy ke vniknutí do uzamčeného místa pojištění došlo nezjištěným způsobem, například beze stop násilí," dodává Čapková.
Podle Jana Marka z Generali České pojišťovny je i u nich ukradená hotovost součástí plnění, a to do výše 20 tisíc korun. "U peněz, které jsou uloženy v trezoru, pojistná částka činí 50 tisíc korun. Trezor samozřejmě musí splňovat parametry zabezpečení, například zabudování do zdi nebo podlahy," dodává Marek. Podobně to mají i ostatní pojišťovny.
