reklama
 
 

Paušální spotřební daň pro minipivovary nebude. Za rok by mohla vzniknout novela

6. 6. 2018
Paušální spotřební daň, kterou požadoval Českomoravský svaz pivovarů, nakonec nebude. Odporuje to totiž evropské legislativě.

Praha - Paušální spotřební daň pro minipivovary, o což usiloval Českomoravský svaz minipivovarů, nelze kvůli evropské legislativě zavést. Svaz proto bude hledat s celníky a ministerstvem financí jiné řešení, uvedl dnes na tiskové konferenci prezident svazu Jan Šuráň.

Podle Jana Boháče z Celní správy ČR by mohla vzniknout novela zákona, která by administrativu pivovarníkům i kontrolorům zjednodušila, v příštím roce.

Svaz si v minulosti na náročnost legislativy opakovaně stěžoval, a to například na povinnost vykazování ekonomické stability minipivovarů, ale také na povinnost výpočtu spotřební daně každý měsíc.

Požadoval proto paušální daň. Argumentoval i výší výběru daně a náklady na její výběr, které jsou podle Šuráně vyšší než samotná platba. Za loňský rok totiž zaplatily minipivovary v Česku s výrobou do 10 000 hektolitrů na spotřební dani podle Celní správy ČR v úhrnu pouze 58,4 milionu korun.

V současnosti platí pivovary měsíčně daň podle vykázaného množství uvařeného piva a podle stupňovitosti. Původní myšlenkou u paušální daně byla jedna platba určená celníky na základě průměru záloh v posledních letech.

Sazba daně je nejvyšší pro velké pivovary s výrobou nad 200 000 hektolitrů ročně. Ty platí 32 korun za hektolitr vyrobeného piva násobený stupňovitostí piva. Za půl litr desetistupňového piva tak zaplatí 1,6 koruny. Největší pivovary s nejvyšší sazbou loni na spotřební dani zaplatily 4,42 miliardy korun. S nižší roční výrobou klesá i sazba daně. Minipivovary s výrobou do 10 000 hektolitrů pak mají sazbu poloviční.

Celníci aktuálně řeší i domácí vaření piva, které je stále více v módě. Upozorňují, že i domácí výrobci piva se mají státní správě nahlásit. Lidé pak mohou pro vlastní spotřebu navařit do 200 litrů piva ročně, aby nemuseli platit spotřební daň.

"Domovarníků" je v ČR několik tisíc, nahlášených je jen zlomek. "Dnes je běžné, že si produkty vyměňují a pořádají soutěže - už i ta výměna a soutěže jsou na hraně, či za hranou (zákona)," upozornil Boháč.

Minipivovarů se týká ještě další změna legislativy. Vyhláškou se mělo změnit značení plných a silných piv, měla začít platit před dvěma lety. Kvůli problematickému znění jiné části vyhlášky v oblasti minerálních vod, vedl stát s Evropskou komisí rozsáhlou polemiku. Pokud by začala platit, chtějí ji minipivovary znovu novelizovat, aby se v ní více upřesnilo názvosloví speciálních piv.

Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objevil nový pivovar.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

autor: ČTK | 6. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama