Paušální spotřební daň pro minipivovary nebude. Za rok by mohla vzniknout novela

ČTK ČTK
6. 6. 2018 17:27
Paušální spotřební daň, kterou požadoval Českomoravský svaz pivovarů, nakonec nebude. Odporuje to totiž evropské legislativě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Paušální spotřební daň pro minipivovary, o což usiloval Českomoravský svaz minipivovarů, nelze kvůli evropské legislativě zavést. Svaz proto bude hledat s celníky a ministerstvem financí jiné řešení, uvedl dnes na tiskové konferenci prezident svazu Jan Šuráň.

Podle Jana Boháče z Celní správy ČR by mohla vzniknout novela zákona, která by administrativu pivovarníkům i kontrolorům zjednodušila, v příštím roce.

Svaz si v minulosti na náročnost legislativy opakovaně stěžoval, a to například na povinnost vykazování ekonomické stability minipivovarů, ale také na povinnost výpočtu spotřební daně každý měsíc.

Požadoval proto paušální daň. Argumentoval i výší výběru daně a náklady na její výběr, které jsou podle Šuráně vyšší než samotná platba. Za loňský rok totiž zaplatily minipivovary v Česku s výrobou do 10 000 hektolitrů na spotřební dani podle Celní správy ČR v úhrnu pouze 58,4 milionu korun.

V současnosti platí pivovary měsíčně daň podle vykázaného množství uvařeného piva a podle stupňovitosti. Původní myšlenkou u paušální daně byla jedna platba určená celníky na základě průměru záloh v posledních letech.

Sazba daně je nejvyšší pro velké pivovary s výrobou nad 200 000 hektolitrů ročně. Ty platí 32 korun za hektolitr vyrobeného piva násobený stupňovitostí piva. Za půl litr desetistupňového piva tak zaplatí 1,6 koruny. Největší pivovary s nejvyšší sazbou loni na spotřební dani zaplatily 4,42 miliardy korun. S nižší roční výrobou klesá i sazba daně. Minipivovary s výrobou do 10 000 hektolitrů pak mají sazbu poloviční.

Celníci aktuálně řeší i domácí vaření piva, které je stále více v módě. Upozorňují, že i domácí výrobci piva se mají státní správě nahlásit. Lidé pak mohou pro vlastní spotřebu navařit do 200 litrů piva ročně, aby nemuseli platit spotřební daň.

"Domovarníků" je v ČR několik tisíc, nahlášených je jen zlomek. "Dnes je běžné, že si produkty vyměňují a pořádají soutěže - už i ta výměna a soutěže jsou na hraně, či za hranou (zákona)," upozornil Boháč.

Minipivovarů se týká ještě další změna legislativy. Vyhláškou se mělo změnit značení plných a silných piv, měla začít platit před dvěma lety. Kvůli problematickému znění jiné části vyhlášky v oblasti minerálních vod, vedl stát s Evropskou komisí rozsáhlou polemiku. Pokud by začala platit, chtějí ji minipivovary znovu novelizovat, aby se v ní více upřesnilo názvosloví speciálních piv.

Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objevil nový pivovar.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy