Vedle videohovorů s blízkými, které uvedlo 75 procent respondentů, bylo nejpopulárnějším virtuálním zážitkem sledování televize nebo filmů v rámci on-line předplatného, kterému se věnovalo 58 procent Evropanů. Více než čtvrtina se účastnila on-line cvičení a 24 procent navštěvovalo ve virtuálním prostoru muzea či jiná zajímavá místa. Výdaje za virtuální zážitky zvýšil každý třetí Evropan.
Aktuální situace vedla také k větší štědrosti. Za poslední měsíc více než čtvrtina respondentů věnovala prostřednictvím on-line převodu peníze na dobročinné účely. Přitom 14 procent uvedlo, že to bylo poprvé, co takto přispěli.
Čas, který lidé po celé Evropě tráví doma, je podle průzkumu vnímán jako příležitost k získání nových dovedností. Téměř dvě pětiny začaly využívat on-line bankovnictví, více než čtvrtina se učí, jak dbát o své zdraví a objednávat si léky on-line, a téměř třetina se s pomocí internetových kurzů učí vařit. Každý desátý člověk se podle průzkumu učí programovat, sedm procent využívá internet k výuce hry na hudební nástroj, a 14 procent respondentů si dokonce našlo on-line kurz kadeřnictví.
"Všichni se snažíme situaci přizpůsobit a s tím pochopitelně souvisí i větší množství internetových nákupů. To se týká nejen základních potřeb, ale také virtuálních zážitků, od sledování filmů po lekce fitness. Lidé nyní potřebují přístup k digitální ekonomice více než kdy dříve," uvedl prezident evropského zastoupení Mastercard Mark Barnett.
Vedle nárůstu počtu lidí, kteří na internetu nakupují základní potřeby (o 36 procent), se výrazně zvýšil zájem i o další produkty, jako jsou například knihy, které uvedlo 32 procent respondentů, strojky na vlasy (19 procent) nebo činky a podložky na jógu (13 procent).
Nákupní chování na internetu podle průzkumu do značné míry kopíruje chování v reálném světě. Čtyři pětiny těch, kteří v kamenných obchodech vyhledávají slevové akce, jsou ochotni trávit hodiny hledáním nejvýhodnějších nabídek i na internetu. Dvě třetiny těch, kteří si v reálném světě zboží spíše prohlížejí ve výlohách, než nakupují, si pravidelně vytvářejí seznamy přání, ovšem ne vždy zboží na nich skutečně koupí. Polovina z nakupujících i na internetu zůstává věrná značkám z kamenných obchodů.
Valná většina (87 procent) dotazovaných uvedla, že si dává pozor na to, co a kde na internetu nakupují, a 65 procent má obavy z toho, že se stanou obětí internetového podvodu. Ve snaze o co nejvyšší míru bezpečnosti při nakupování on-line se čtyři pětiny evropských spotřebitelů obracejí raději na jim známé prodejce, 80 procent kontroluje ohlasy předchozích zákazníků a třetina nového nebo neznámého prodejce před nákupem kontaktuje.
