OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Zavře doly Paskov, Darkov a Lazy

Aktualizováno 2. 2. 2016 14:46
Těžební společnost OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark to dnes řekl na jednání karvinského zastupitelstva, informovala Česká televize. Podle Ekmarka by doly měly mít do roku 2018 zhruba 5000 lidí. Představitelé Moravskoslezského kraje trvají na tom, že útlum dolů by měl být postupný.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Karel Toman

Karviná - Těžební společnost OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark to dnes řekl na jednání karvinského zastupitelstva. Uzavřeny by podle něj měly být doly Paskov, Lazy a Darkov. Česká televize uvedla, že by doly měly mít do roku 2018 zhruba 5000 zaměstnanců.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že podle jeho mínění jde jen o politický boj, protože na tak rychlé uzavírání dolů firma nemá peníze. Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) připustil, že informace o hromadném propouštění může vyvolat napětí.

OKD je v existenčních problémech. I přes úsporná opatření je pro ni těžba uhlí kvůli jeho klesajícím cenám ztrátová. V OKD a u dodavatelských firem nyní pracuje zhruba 13 000 lidí, naprostá většina pochází z regionu. Ztráta práce však hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. V kraji by se jednalo o největší propouštění za dlouhá léta.

Podobnou situaci ale severní Morava a Slezsko už zažily. V 90. letech minulého století, kdy se zavíralo množství dolů, přišly o práci desetitisíce lidí. V roce 1990 měly OKD téměř 98 000 zaměstnanců, o deset let později jich bylo už jen něco přes 20 000.

Představitelé Moravskoslezského kraje trvají na tom, že útlum dolů by měl být postupný. Předsednictvo krajské tripartity doporučilo, aby se v OKD těžilo co nejdéle, i za cenu toho, že stát ponese určité výdaje.

"Útlum musí být postupný, nikoli skokový. Region se na to musí připravit," řekl dnes karvinský primátor Tomáš Hanzel (ČSSD). Nelze podle něj zahájit masivní propouštění letos ani příští rok, OKD by měly těžit do let 2020 až 2023. "Ukazuje se, že průmyslová zóna Nad Barborou se musí rychle dostavět a sehnat investor," řekl primátor. Je podle něj nutné vytvářet i další pracovní místa.

Mluvčí OKD Ivo Čelechovský uvedl, že cílem restrukturalizace je vytvořit štíhlejší organizaci, která bude udržitelná v novém prostředí dlouhodobě nízkých cen s uhlím. "Konkrétně přehodnocujeme naše možnosti v Důlním závodě 3 (Paskov) a Důlním závodě 1 (lokality Lazy a Darkov) a dále uzavření prostor, které byly nebo brzy budou vytěženy, jako je severní část důlního pole v Důlním závodě 2 (Důl ČSM)," uvedl dnes Ekmark. Konkrétní časový harmonogram má být upřesněn v nadcházejících měsících.

Dlouhodobý technický výhled podle Ekmarka naznačuje, že budoucí OKD se pravděpodobně bude skládat z Důlního závodu 1 (lokalita ČSA - bývalý Důl Karviná) a Důlního závodu 2 (Důl ČSM). "Nedávno jsme obdrželi i souhlasné stanovisko k EIA. Pro naši budoucnost bude naprosto nezbytné, abychom zajistili povolení těžby pro rozšíření činnosti na Karvinsku," uvedl Ekmark. Souhlas ministerstva životního prostředí k rozšíření těžby platí do roku 2023 a týká se mimo jiné oblasti Karviné-Starého Města. Firma ale ještě musí splnit řadu podmínek.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že informací se bude na nejbližším zasedání zabývat vláda. "Je to samozřejmě silný impuls, abychom spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí aktivně přispěli k maximálnímu zmírnění sociálních následků," řekl. Dodal, že jakkoliv je dnešní oznámení nepříjemné, jde o jasné slovo společnosti, které je lepší než nejistota.

"Připravujeme speciální programy, které maximálně ulehčí situaci propuštěným zaměstnancům. Prioritou je jednoznačně najít pro co největší počet z nich uplatnění v novém zaměstnání," uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

"Je to z mého pohledu opět nesmysl. Jde pouze o politický boj a boj o peníze," komentoval dnešní vyjádření ředitele odborový předák Jaromír Pytlík. Na uzavření dolů či sociální program jsou podle něj potřeba miliardy korun, které firma nemá, miliardu by stály i výkupy pozemků. "Rád bych viděl, jak bude vypadat přesný plán na rok 2016, kde vezmou vlastníci peníze na technické uzavření dolů, na sociální program, na výkupy. Beru to jako politické bláboly," řekl Pytlík.

Hejtman Novák řekl, že jde každopádně o špatnou zprávu, protože s tolika propuštěnými v tak krátké době se nepočítalo. "Klidně může jít o eskalování napětí, vzhledem k tomu, co se odehrávalo kolem OKD v poslední době. Nic to nemění na tom, že stát společnosti a jejím vlastníkům nedá ani korunu," řekl Novák.

Majitel OKD, firma New World Resources (NWR), se dnes k záměru nechtěla blíže vyjádřit. "Vzhledem k probíhajícím jednáním s vládou a věřiteli nebudeme záležitost za NWR komentovat," řekl poradce pro vztahy s investory NWR Radek Němeček.

Analytik J&T Banky Bohumil Trampota řekl, že jakkoliv je dnešní oznámení negativní vůči regionu, dalo se očekávat. "Situace v mateřské společnosti NWR je velice špatná. Zachránit by ji mohlo pouze to, pokud by raketově vzrostly ceny koksovatelného uhlí, což se ale nepředpokládá," uvedl analytik. Za aktuálních podmínek podle něj nedokáže NWR generovat hotovost, současný stav hotovosti přitom stačí jen na několik měsíců.

Představenstvo NWR loni opustil podnikatel Zdeněk Bakala. Nadále mu ale patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která podle webu společnosti stále 50,5 procenta akcií NWR vlastní.

Poznámka: Spoluvlastníkem NWR je i podnikatel Zdeněk Bakala, který zároveň vlastní i společnost Economia vydávající mimo jiné Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Bývalého politika Pavla Severu soud zprostil obžaloby z podvodu

Soud ve čtvrtek zprostil bývalého politika Pavla Severu obžaloby z podvodu se směnkami asi na deset milionů korun. Podle soudu skutek není trestným činem. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce a zmocněnec poškozené rodiny si ponechali lhůtu pro podání odvolání.

Podle obžaloby Severa údajně v letech 2010 až 2012 na svém dlouholetém příteli, podnikateli Zdeňku Švecovi podvodně vymohl podpis na čtyři směnky. Švec měl podle spisu kvůli nemoci a závislosti na alkoholu snížené až vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti. Severa vypověděl, že Švecovi v letech 2001 až 2010 půjčoval desetitisícové i statisícové částky, protože podnikatelova firma byla v potížích. Koncem 90. let totiž podle něj ručila za úvěr jiné společnosti, která nesplácela. Po roce 2010 je po dohodě se Švecem sdružil do čtyř směnek.

Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by směnky byly falešné a že by Severa zneužil špatného zdravotního stavu Švece. Podnikatel také nikdy své jednání, tedy podpisy směnek, nerozporoval. "Soud nemohl dospět ke spolehlivému závěru, že by obžalovaný zneužil situace poškozeného, nechal ho podepsat uvedené listiny a naložil s nimi, jak je popsáno v obžalobě. Nebylo možné akceptovat popis skutku uvedený v obžalobě," řekl předseda senátu Jan Šlosar.

Zdroj: ČTK
Další zprávy