Možnosti přechodu na jiná paliva nevyužije například městská společnost Jablonecká energetická. "Naše zdroje jsou pouze na plyn," uvedl ředitel Boris Pospíšil.
Nic se nezmění rovněž pro Elektrárnu Dětmarovice, která je největší klasickou uhelnou elektrárnu na Moravě a ve Slezsku. Ničím jiným než černým uhlím topit nemůže, uvedla. Uhelné kotle původně skupina ČEZ, která elektrárnu provozuje, chtěla na jaře 2023 odstavit, ale vzhledem k situaci na energetických trzích už v dubnu rozhodla o prodloužení jejich provozu.
Teplárenské sdružení ČR nicméně informovalo, že velká část tepláren v České republice dlouhodobě využívá více paliv. Mohou tak využití zemního plynu potlačit a nahradit ho částečně jinými palivy, například uhlím, biomasou nebo odpadem, aniž by musely instalovat nové kotle. Plynové kotle je možné rychle předělat jen na spalování lehkého topného oleje, ale ne vždy, řekl ředitel sdružení Martin Hájek.
Pro předělání plynových kotlů na spalování lehkého topného oleje je potřeba vyměnit hořáky a instalovat nádrž na topný olej. "Ani to ale není zdaleka možné všude, hlavně z důvodu nedostatku prostoru," uvedl Hájek. Teplárny, které často mohou využívat více druhů paliv, mají podle Hájka výhodu oproti domovním kotelnám, které nemají více možností, čím topit.
Vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství dává podle Hájka jasný legislativní rámec, podle něhož mají teplárny v maximální technicky možné míře nahradit plyn jinými palivy. "Je to tak důležité zejména pro menší teplárny, kterým se od ledna příštího roku měly výrazně zpřísnit emisí limity a připravovaly se na přechod z uhlí nebo mazutu na plyn," uvedl Hájek.
Díky vyhlášení předcházení stavu nouze a novele vyhlášky ministerstva životního prostředí budou moci tyto teplárny podle Hájka pokračovat ve výrobě tepla z uhlí či mazutu minimálně do konce topné sezony a nebudou muset přejít na extrémně drahý zemní plyn. "Což by se samozřejmě promítlo do cen tepla," dodal Hájek.
