Stavební uzávěry vyhlášené podle nyní již předminulé verze stavebního zákona před rokem 2007 měly chránit území před zastavěním, než se dojde ke shodě o způsobu využití.
Novou úpravu stavebního práva schválili poslanci přes veto Senátu tento týden v úterý. O dva dny později normu podepsal prezident Miloš Zeman. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním budou jednotlivé stavební úřady organizované podobně, jako je tomu nyní třeba u finanční správy. Znění zákona má řadu kritiků včetně například Svazu měst a obcí ČR.
Zákon nabude účinnosti v polovině roku 2023, některé změny začnou platit již od 1. ledna příštího roku. Několik paragrafů zákona má ale účinnost už druhý den po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Patří mezi ně i ustanovení o stavebních uzávěrách vydaných podle starší stavební legislativy. Tyto uzávěry platí již více než 13 let. "Tak dlouhé omezení vlastnictví je nepřípustné. Proto tyto staré stavební uzávěry pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení," uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona.
Podle ministryně Dostálové ale nový stavební zákon rozhodně neruší všechny stavební uzávěry, pouze ty starší 15 let. "Stavební uzávěra nemá být trvalým řešením, tím má být přece územní plán," uvedla dnes ministryně na twitteru. S úpravou podle ní souhlasila i Legislativní rada vlády, protože stavební uzávěry znamenají výrazné omezení vlastnictví.
Také podle Asociace developerů norma ukončí jen nevyřešené stavební uzávěry starší 15 let. "Což je v pořádku - protože stavební uzávěra má být nástrojem výjimečným a časově omezeným," sdělil generální sekretář asociace Zdeněk Soudný.
Vláda v novém stavebním zákoně rozhodla, že uzávěry podle zákona z roku 1976 skončí den poté, co nový stavební zákon vyjde ve sbírce. Zmíněný stavební zákon ze 70. let přestal platit ke konci roku 2006. Stavební uzávěry vyhlášené podle dosavadního zákona z roku 2006 prověří příslušný úřad územního plánování nebo Nejvyšší stavební úřad , a to do dvou let od nabytí účinnosti nového zákona. Pokud tak neučiní, pozbydou platnosti.
Rušení uzávěr může podle pražského magistrátu ohrozit budoucí rozvoj takzvaných brownfieldů nebo velké dopravní stavby."Praha potřebuje otevřít své brownfieldy, třeba Bubny jsou blokovány desítky let, ale musí se tak stát po dohodě, pod společenskou kontrolou. Je na tom vidět, jak stát ignoruje problémy měst. S mizernými plánovacími pravomocemi jsme se po letech konečně dobrali k dohodě v území a nyní těsně před finišem přijde takový zářez," řekl Hlaváček.
Stavební uzávěra je v hlavním městě vyhlášena asi na dvacítce míst, mimo jiné na území Bubny-Zátory v Praze 7, na ploše bývalého nákladového nádraží Žižkov, u letiště v Ruzyni nebo na pozemcích v Letňanech, kde vláda prosazuje vznik vládní čtvrti. Uzávěry jsou rovněž na území v trasách významných dopravních komunikací.
Kvůli zrušení uzávěr budou moci vlastníci požádat o územní rozhodnutí. Klíčový problém je ale podle Hlaváčka v tom, že město ztratí vliv na rozvoj území, neboť bude pouze účastníkem řízení, kdy nemá právní sílu, aby své požadavky prosadilo. Vniveč tak můžou přijít všechny územní studie, které byly městem vypracovány, například na území Buben-Zátorů.
Stavební uzávěry může město vyhlásit znovu, ale musí k tomu být zákonný důvod. Navíc může jejich vyhlášení v některých případech trvat jeden až dva roky.
Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt a posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.
