Praha – Družstevní záložna Moravský peněžní ústav (MPÚ) podala žádost o bankovní licenci. Oficiálně to oznámila dnes, přestože k samotnému kroku došlo už 20. srpna. O přeměně na banku sice už delší dobu mluví i další takzvané kampeličky, které na tuzemském trhu zbyly, ale jako první teď žádost opravdu podal Moravský peněžní ústav.
MPÚ měla ke konci loňského roku téměř 11 500 klientů (přesněji členů) a byla tak dvojkou na trhu po záložně Creditas (19 400 klientů). V polovině letošního roku měli klienti v MPÚ uloženo 9,2 miliardy korun, úvěry dosahovaly 7,9 miliardy.
Šéf MPÚ Radomír Lapčík odhaduje, že pokud půjde vše dobře, záložna by mohla licenci obdržet příští rok. Název by pak změnila na MPÚ banka. Lapčík je s téměř čtvrtinovým podílem na kapitálu zároveň majoritním vlastníkem kampeličky.
Vedení záložny s přeměnou mimo jiné radil i bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, který nyní pracuje jako partner v poradenské společnosti KPMG. „S Moravským peněžním ústavem spolupracujeme delší dobu a také jsme jim kontrolovali jejich žádost o bankovní licenci,“ potvrdil Tůma.
Moravský peněžní ústav by tak byl teprve druhou záložnou, které se podařilo stát se bankou. Historicky první přerod se podařil dnešní Fio bance v roce 2010.
Až moravská kampelička licenci od ČNB získá, začne její vedení pracovat na uvedení nové banky na burzu. „Máme 12 tisíc klientů. Chceme proto jít na burzu, aby se svými akciemi mohli obchodovat. A také chceme, aby se jim zhodnocoval jejich kapitál v rostoucí ceně akcií,“ říká Lapčík.
Kromě MPÚ usilují o bankovní licenci všechny velké záložny, jako jsou Creditas, Akcenta a Artesa. Důvodem je především nová regulace, kterou prosadila Česká národní banka po krachu Metropolitního spořitelního družstva v roce 2013 a WPB Capital v roce 2014. Nová pravidla mimo jiné říkají, že kampeličky, jejichž aktiva přesahují hodnotu pěti miliard korun, se musí stát bankami, nebo se zmenšit.
Podrobnosti o plánech MPÚ a vývoji na trhu záložen čtěte na webu Hospodářských novin.
