Stavby se ještě nerozjely, přesto nezaměstnanost opět klesla. Sháňka je i po řidičích

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
8. 3. 2019 9:13
Nezaměstnanost v únoru po dvouměsíčním růstu klesla na 3,2 procenta z lednových 3,3 procenta. Bez práce bylo 241 tisíc lidí, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na 333 tisíc, oznámil Úřad práce. Loni v únoru byla míra nezaměstnanosti 3,7 procenta.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: iStock

Vývoj na trhu práce odpovídá podle generální ředitelky úřadu práce Kateřiny Sadílkové dlouhodobé situaci i ročnímu období. Začínají sezonní práce zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství, lesnictví nebo cestovním ruchu.

Nezaměstnanost ČR

Únor 2019 Leden 2019
Praha 1,9 2,0
Středočeský kraj 2,7 2,8
Jihočeský kraj 2,7 2,8
Plzeňský kraj 2,3 2,3
Karlovarský kraj 3,2 3,2
Ústecký kraj 4,7 4,7
Liberecký kraj 3,3 3,3
Královéhradecký kraj 2,4 2,5
Pardubický kraj 2,4 2,5
Vysočina 3,1 3,2
Jihomoravský kraj 4,0 4,1
Olomoucký kraj 3,4 3,5
Zlínský kraj 2,7 2,8
Moravskoslezský kraj 4,8 4,9
ČR 3,2 3,3

"Zároveň v horských střediscích stále trvá zimní turistická sezóna. V nadcházejících měsících by mohla nezaměstnanost s největší pravděpodobností i nadále klesat," uvedl Sadílková.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka však míní, že další snižování nezaměstnanosti bude minimální. "Nezaměstnanost už téměř nemá kam klesat a ekonomika zpomaluje. Za celý letošní rok čekáme míru nezaměstnanosti lehce poblíž 3 procent, přičemž loňský výsledek činil 3,2 procenta," vysvětluje Brožka.

Nejnižší nezaměstnanost zůstává v Praze, kde podíl lidí bez práce činí 1,9 procenta. Naopak nejvyšší je znovu v Moravskoslezském kraji, a to 4,8 procenta.

Mezi okresy je na tom nejlépe Praha - východ s nezaměstnaností 1,2 procenta a Rychnov nad Kněžnou s 1,4 procenta. Na opačném konci je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta a Znojemsko se 6,6 procenta. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti v únoru zaznamenalo 65 okresů, vzrostla ve 12 regionech.

Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. "Hlavním důvodem poklesu jsou sezónní důvody, tedy lepší počasí umožňující stavební práce," popisuje Brožka.

Zaměstnavatelé měli v únoru největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, pomocné manipulační pracovníky, svářeče, řezače plamenem, nebo páječe. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.

V evidenci úřadů práce byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v únoru 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo téměř 88 tisíc lidí nad 50 let, což představuje na celkové nezaměstnanosti více než třetinový podíl. Déle než 12 měsíců bylo bez práce  více než 58 tisíc lidí. Průměrná délka nezaměstnanosti byla 531 dnů.

Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků ostrahy či řidičů osobních a malých dodávkových automobilů.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy