V evidencí úřadu bylo v poslední den loňského roku 291 977 uchazečů o práci, meziročně skoro o 76 500 více. Ve srovnání s listopadem přibylo téměř 17 500 nezaměstnaných.
V prosinci meziměsíčně mírně stoupl počet volných pracovních míst, a to o 610 na 318 582. V meziročním srovnání to je ale pokles o téměř 22 400 volných pozic.
Na jedno volné místo v průměru připadá 0,9 uchazeče. Mezi okresy jsou však velké rozdíly.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly v prosinci všechny okresy. Nejvíce, a to o 24,6 procenta, stoupla nezaměstnanost na Jindřichohradecku. Na Prachaticku přibylo v evidenci úřadu práce 23,7 procenta uchazečů.
Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší, než je republikový průměr, hlásí 29 regionů. Nejvyšší nezaměstnanost, přes osm procent, byla v prosinci v okrese Karviná. Následovalo Bruntálsko s 6,8 procenta nezaměstnaných a s rozdílem 0,1 procentního bodu okres Ostrava-město.
Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti eviduje ÚP na Rychnovsku, a to 1,9 procenta. Dvouprocentní nezaměstnanost byla v okrese Praha-východ.
Vývoj nezaměstnanosti loni významně ovlivnila pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se v Česku objevily 1. března. Ještě počátkem loňského roku se český pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců.
"S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu," upozornil generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon. Dodal, že i přes zhoršení situace má Česko nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii.
V prvních třech měsících loňského roku se nezaměstnanost v Česku ještě pohybovala kolem tří procent. V dubnu vystoupala na 3,4 procenta a od července do září se držela na 3,8 procenta. V říjnu sice o 0,1 procentního bodu klesla, ale v listopadu se vrátila zpět na 3,8 procenta.
