Iniciativu Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (v překladu "Vyvlastnit Deutsche Wohnen & Co.") založilo Sdružení berlínských nájemníků. Do názvu záměrně použilo jméno největšího hráče na tamním nájemním trhu, tedy Deutsche Wohnen.
Autoři návrhu, kteří chtějí vyvlastnit přes 240 tisíc bytů, argumentují článkem 15 německé ústavy. Ten hovoří o tom, že pozemky, půda, přírodní bohatství a také výrobní prostředky mohou být za odškodnění převedeny do obecného vlastnictví nebo jiné formy společného hospodaření.
Na úhradu odškodnění by si vzala úvěr nezisková společnost, pod niž by přešel bytový fond. A právě pod něj by zase přešly vyvlastněné nemovitosti, plánuje iniciativa.
O kontroverzním návrhu mají rozhodnout sami Berlíňané v referendu, pro které iniciativa koncem června sesbírala dostatek podpisů, podle listu Handelsblatt přes 340 tisíc. V Berlíně je přitom k uspořádání všelidového hlasování potřeba získat podporu aspoň sedmi procent z 2,5 milionu oprávněných voličů, tedy minimálně 175 tisíc osob. Referendum má proběhnout v září v době parlamentních voleb.
Vyvlastnění bytů má i řadu odpůrců. Kritikou nešetří například Svaz realitních makléřů, který mluví o finanční zátěži pro veřejný rozpočet a také o tom, že opatření nepovede ke stavbě nových bytů. Právě nedostatečnou výstavbu bytů přitom vidí jako jednu z hlavních příčin bytové krize v Německu i Česku i řada expertů.
Tvůrci návrhu, o kterém se v Berlíně nemluví za poslední roky poprvé, si ale stojí za tím, že jde o "historickou příležitost, jak doživotně zajistit dostupné bydlení", jak z jejich prohlášení citoval server Bloomberg.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček pro on-line deník Aktuálně.cz připomíná, že vyvlastňování vnímá při řešení bytové krize jako extrémní řešení, které je možné použít pouze v případech silného veřejného zájmu. "Tím může být například výstavba dálnic, která má pozitivní vliv na ekonomický rozvoj. Vyvlastňování však nepovede k masové výstavbě nových bytů. Pouze se změní vlastnická práva, jinak se nic zásadního nestane," potvrzuje Křeček.
Iniciativa podle něj předpokládá, že když nemovitosti budou ve veřejném vlastnictví, bude se v nich vybírat nižší nájem. "To by však při dodržování povinností řádného hospodáře nemusela být pravda," podotýká ekonom.
Zmrazení nájmů bylo jen dočasné
Berlín před lety obecní byty naopak ve velkém privatizoval. Začátkem tisíciletí je prodával velkým společnostem, nikoliv do rukou nájemníků.
Berlínská iniciativa chce teď "zbavit" nemovitostí celkem tři společnosti: kromě zmiňované Deutsche Wohnen & Co. jde o firmy Akelius & Co a Vonovia. Ta se přitom koncem května domluvila, že se sloučí se společností Deutsche Wohnen & Co. Tato fúze vytvoří evropský realitní gigant s více než 550 000 byty k pronájmu, a protože německé realitní firmy čelí v zemi tlaku veřejnosti kvůli vysokým cenám bydlení, musely si fúzi "obhájit". Slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v příštích třech letech na jedno procento ročně a v dalších dvou letech pouze o inflaci.
Firmy navíc podle květnového prohlášení berlínského starosty Michaela Müllera také samy městu nabídly k prodeji asi 20 000 bytů.
Německá metropole zaznamenala za deset let do roku 2019 prudký nárůst nájmů, ceny vystřelily až o 90 procent. Také proto vešel loni v Berlíně v platnost zákon, který nařídil zmrazit nájemné na pět let, týkalo se to asi 1,5 milionu bytů. Německý ústavní soud ale letos v dubnu zákon zrušil s odůvodněním, že podle soudu jednotlivým spolkovým zemím nepřísluší o výši nájemného rozhodovat, tuto pravomoc má pouze parlament na celoněmecké úrovni.
Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta. Průzkum mnichovského institutu Ifo ukázal, že zmrazení nájmů snížilo jejich růst, zároveň ale omezilo nabídku nájemních bytů ve městě.
