Nejvyšší marži mají stánkaři, nejnižší pumpaři, zjistil ČSÚ

ČTK ČTK
19. 5. 2014 14:10
Průměrná marže v českém maloobchodu činí 23 procent. Průměrná rentabilita tržeb, tedy poměr hospodářského výsledku a celkových tržeb, dosahuje 2,1 procenta.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Průměrná marže v českém maloobchodu dosáhla předloni 23 procent. Od roku 2005 se zvýšila o tři procentní body.

Nejvyšší marže - 37,4 procenta - dosáhli trhovci a stánkaři. Naopak nejnižší marži mají benzínové pumpy - 5,9 procenta.

Ve svém časopise Statistika&My to uvedl Český statistický úřad.

Průměrná marže v českém maloobchodu rostla až do roku 2010, od té doby mírně klesá.

Nejvyšší marži vykazují v posledních letech nejmenší podniky v maloobchodu, kde se pohybuje mezi 25 a 27 procenty. Nejnižší marži mají podniky střední velikosti, a to mezi 19 a 21 procenty. Velké obchodní řetězce se svou marží zásadně neliší od průměru v celém maloobchodu, uvedl ČSÚ.

V nespecializovaných obchodech s potravinami dosahuje marže 22,4 procenta, u prodejců počítačů 20,4 procenta.

"Procento marže se liší zejména podle sortimentu prodaného zboží. Obecně se předpokládá, že u rychloobrátkového zboží (čerstvé potraviny, zboží denní potřeby) tvoří zpravidla menší podíl z celkové ceny zboží, než je tomu u zboží dlouhodobé spotřeby či luxusních předmětů. Souvisí to, mimo jiné, i s vyššími náklady na skladování zboží a s vyšší dobou obratu," uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.

Rentabilita po roce 2008 klesla

Obchodníci předloni dosahovali průměrné rentability tržeb, tedy poměru hospodářského výsledku a celkových tržeb, 2,1 procenta. Tento ukazatel od roku 2008, kdy stoupl nad tři procenta, klesá. O třetinu nižší rentabilitu tržeb (1,4 procenta) ve srovnání s celým maloobchodem vykazují velké obchodní řetězce.

Porovnání vývoje obou veličin podle ČSÚ ukazuje, že zvýšení marže nepřináší obchodníkům vždy větší rentabilitu tržeb. "Naopak necitlivé zvýšení marže určitého zboží, a tedy i jeho ceny, může vést ke snížení zájmu kupujících o daný výrobek. Také zvýšení nákladů za energie, nájmy a podobně vede obchodníky k nutnosti zvýšit marži. Pokud však náklady rostou rychleji a zájem kupujících klesá, ať už v důsledku zvýšení cen zboží, nebo snížení jejich kupní síly, rentabilita obchodníkům klesá. To bylo zřejmě příčinou skokového snížení rentability po roce 2008," dodala Boušková.

Tržby minus náklady

Obchodní marže je rozdílem mezi tržbami a náklady na prodané zboží. Procento marže se vypočítá jako podíl marže na dosažených tržbách za zboží. Stoprocentní marže znamená, že obchodník získal zboží zcela zadarmo, nulová, že prodal zboží za stejnou cenu, za jakou nakoupil.

Ekonomicky je marže de facto výkonem obchodníka, nikoliv jeho ziskem. Obchodník z této částky musí zaplatit veškeré další náklady spojené s prodejem svého zboží, např. dopravu, skladování, nájem prodejních prostor, mzdové náklady a další.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Odvolací soud zpřísnil vězení historikovi z 3,5 roku na 13 let

Odvolací soud v ruském městě Petrozavodsku v úterý výrazně zpřísnil trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, známému odhalováním zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Dmitrijev byl v první instanci odsouzen za sexuální násilí ke 3,5 roku odnětí svobody, v úterý odešel od soudu s 13 lety vězení, informovala ruská média. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Součástí politiky jedné Číny je dle ústavních činitelů zájem o ekonomické či kulturní vztahy s Tchaj-wanem, což nepovažují za zásah do styků s Čínou

Cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan nelze pokládat za změnu v politice Česka vůči Číně. Shodli se na tom na dnešní schůzce v Lánech ústavní činitelé.

Zároveň uvedli, že součástí české politiky jedné Číny je i zájem o prohloubení přínosu ekonomických či kulturních vztahů s Tchaj-wanem, což nepovažují za zásah do diplomatických styků s Pekingem. Ústavní činitelé to uvedli ve společném prohlášení. Oproti minulosti se schůzky neúčastnil předseda Senátu, kterého prezident Miloš Zeman na poradu ke koordinaci zahraniční politiky nepozval.

Zdroj: ČTK
Další zprávy