Praha - Nečekaný únorový návrat eurozóny do deflace vyvolá tlak na posilování koruny, shodli se ekonomové oslovení agenturou ČTK. Česká národní banka tak zřejmě bude muset zvýšit intervence, kterými brání posílení české měny pod 27 korun za euro, nebo začít uvažovat o zavedení záporných úrokových sazeb, soudí analytici.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se meziročně snížily o 0,2 procenta po růstu o 0,3 procenta v lednu. Zaznamenaly tak první pokles od loňského září, vyplývá z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Deflace v eurozóně zvyšuje pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky, nebo snížení úrokových sazeb hlouběji do záporného teritoria, uvedl analytik Deloitte David Marek. To by podle něj mohlo vyvolat tlak na posilování koruny a donutit ČNB k většímu objemu intervencí na devizovém trhu, kde centrální banka brání hranici 27 korun za euro. Další možností by mohlo být snížení úrokových sazeb ČNB do záporných hodnot.
Deflační tlaky v celé EU budou mít zásadní vliv na politiku ČNB, doplnil analytik společnosti Colosseum František Bostl. Velký význam bude mít vývoj v Evropě i na plánované ukončení intervenčního režimu ČNB. "Podle mého názoru je pro cenovou hladinu nejpodstatnější cena ropy, bez jejíhož růstu nelze očekávat inflaci nikde v Evropě, a lze očekávat i problémy s opuštěním intervenčního režimu (ČNB)," dodal.
Podle analytika skupiny Roklen Lukáše Kovandy téma negativních úrokových sazeb zůstane pouze na úrovni slovní intervence. "K vlastnímu uvedení opatření do praxe nedojde," uvedl. ČNB se podle něj bude snažit odradit spekulanty, kteří počítají s citelným posílením koruny po opuštění závazku ČNB držet kurz u 27 korun za euro. V rámci této spekulace nyní kupují koruny a tím tlačí na posílení české měny.
"Pokud ČNB bude diskutovat o snížení úrokových sazeb, bude tak činit ve víře, že tím devizové obchodníky demotivuje od držení korun, protože ti by byli při uvedení negativních sazeb za držení korun penalizováni," podotkl Kovanda.
ČNB na záporné sazby myslí
Guvernér ČNB Miroslav Singer začátkem února po zasedání bankovní rady řekl, že rada o možném zavedení záporných úrokových sazeb diskutovala.
"Naše měnové podmínky mírně přitvrzují kvůli uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky. Debatovali jsme využití úrokové míry, ale nejsem schopen nyní říci něco více jiného," uvedl tehdy. Další možná opatření budou záviset také na vývoji tržních podmínek, dodal.
ČNB tehdy současně uvedla, že odsunula možný konec devizových intervencí do první poloviny roku 2017.
