Praha - Vodohospodářské firmy v České republice čeká častější a důslednější státní dohled. Na ministerstvu financí vznikl speciální tým, který bude provádět cenové kontroly těchto společností. Ty má už nyní na starosti finanční správa. "Na rozdíl od ní jsou naši kontroloři více specializovaní v oboru vodovodů a kanalizací," říká Monika Bačová z ministerstva financí. Oba kontrolní útvary mají při dohledu spolupracovat.
"Zesílení kontrol se nebojíme, protože jsme kontrolováni každý rok. Naše firma je dlouhodobě a trvale pod intenzivním dohledem," uvádí Marcela Dvořáková, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací. Tuto firmu vlastní francouzská společnost Veolia.
Stát zároveň od příštího roku hodlá zvýhodnit ty firmy, které infrastrukturu vlastní. Většina tuzemských vodovodů a kanalizací je v majetku obcí, které je pouze pronajímají soukromým, většinou zahraničním firmám. Ty se starají jen o výrobu a distribuci pitné vody a majitelům potrubí platí nájemné, z něhož jsou financovány větší investice, například opravy.
Cenová regulace nyní dovoluje firmám vydělat až sedm procent hodnoty jejich majetku. Do něj přitom mohou zahrnout i hodnotu infrastruktury, kterou si pronajímají. To už ale od roku 2018 nebude možné. Pokud si provozovatelé budou chtít udržet stávající výši zisku, musí do konce září přesvědčit obce, aby část vodovodní sítě vložily do společného jmění. Pokud se jim to nepovede, přiměřený zisk jim budou finanční úřady vypočítávat jen z jejich vlastního majetku.
Regulaci vodárenství v Česku by v budoucnu mohl vykonávat takzvaný superúřad. Ten by dohlížel i na energetiku či telekomunikace. Podle vlády by mohl začít fungovat nejdřív za pět let.
Už bez Veolie
Některá města se v poslední době rozhodla spolupráci se soukromými firmami ukončit a provozovat vodovody sama. Minulý týden vyplatily obce v Ústeckém a Libereckém kraji společnost Veolia, vadila jim především vysoká cena vody v regionu. "Máme zde jednu z nejvyšších cen v rámci Česka. Místní obce tak chtějí mít na její tvorbu větší vliv," řekl Zdeněk Rytíř z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. Voda je zde zhruba o 14 korun dražší než v Praze.
Podobně Veolii vyplatili před dvěma lety i v Plzni. Důvodem byly hlavně unijní dotace. Podle Evropské komise byla smlouva s firmou nevýhodná, a navíc uzavřená na příliš dlouhou dobu. Tím, že Plzeň podíl od Veolie odkoupila, nakonec dosáhla na dotaci 2,5 miliardy na rekonstrukci čističky odpadních vod.
Špatná regulace českého vodohospodářství vadí Evropské komisi dlouhodobě Jde zejména o nevýhodné smlouvy mezi obcemi a provozovateli vodovodů. Případné dotace by tak podle zástupců EU představovaly nedovolenou podporu.
Praha bez dotací
Unjní dotace na vodohospodářské projekty nemůže čerpat ani Praha. Hlavní město kvůli problematické smlouvě v minulosti nedosáhlo na několikamiliardovou evropskou dotaci na čističku odpadních vod.
Stávající smlouva s Veolií je podle současného vedení radnice nevýhodná a nájemné nestačí ani na opravu potrubí. Evropské komisi také vadí délka smlouvy. V roce 2004 ji tehdejší radní prodloužili z roku 2013 až do roku 2028, a to prakticky zadarmo.
Město tak nyní přemýšlí o koupi alespoň minoritního podílu v Pražských vodovodech a kanalizacích, které vlastní Veolia. Po vypršení smlouvy chtějí firmu, která vyrábí a rozvádí vodu po Praze, kompletně ovládnout.
