Praha – Pražské Kongresové centrum čeká proměna, která může vyjít na více než miliardu korun. Ještě letos na podzim plánuje společnost Kongresové centrum Praha (KCP) vypsat mezinárodní architektonickou soutěž na rozšíření budovy bývalého Paláce kultury.
„Soutěž se bude týkat dostavby multifunkční haly, která by mohla vyrůst v jižní části areálu, kde se nyní nachází parkoviště,“ popisuje ředitel KCP Petr Veselý. Celá věc je podle něj však na úplném začátku a podrobnosti se budou teprve ladit.
Výstavba multifunkční haly o rozloze přibližně šest tisíc metrů čtverečních je pouze jednou z etap celkové proměny Kongresového centra na pražském Vyšehradě. Dalším krokem je rozsáhlá rekonstrukce vnitřních prostor.
„Diskutujeme o budoucnosti celého objektu, který se nachází v nevyhovujícím stavu. Podle studie, kterou máme k dispozici, by přestavba interiérů vyšla minimálně na 800 milionů korun,“ říká pražský radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO). Ten si chce počkat na výsledek architektonické soutěže a až na jeho základě následně řešit, jaký bude další postup hlavního města.
Vítězný návrh by podle organizátora soutěže, kterým je architektonické studio Moba, mohl být znám v polovině roku 2017. „Mezinárodní soutěž bude mít dvě části. Jedna bude řešit samotnou dostavbu nové multifunkční haly, další pak urbanismus okolí Kongresového centra,“ upřesňuje Igor Kovačević ze zmíněného ateliéru.
Urbanistická studie se nemá zabývat pouze vzhledem prostranství v bezprostřední blízkosti Kongresového centra. Zaměří se například také na budoucí řešení kruhového objezdu, který se nachází jižně od bývalého Paláce kultury, či případnou úpravu pozemků přiléhajících k areálu hotelu Corinthia, který stojí na protější straně magistrály.
Vlastníky jsou stát a hlavní město
Většinový podíl – 55 procent – ve společnosti KCP vlastní stát, zbývajících 45 procent patří Praze. Radní Procházka však nevylučuje, že by se podíl mohl změnit.
„Vše záleží na tom, co nám ukáže právě urbanistická koncepce. Dovedu si však představit, že na jejím základě může město začít jednat s ministerstvem financí o odkupu podílu,“ vysvětluje. Opačný scénář, ve kterém by se vedení metropole naopak zbavilo svého podílu v Kongresovém centru, Procházka zcela zamítá.
Ve hře není ani varianta, která počítala s demolicí stávající budovy a výstavby zcela nového centra pro pořádání kongresů a dalších akcí.
Palác kultury
- Stavba Paláce kultury na Vyšehradě odstartovala v roce 1976, otevřelo se v roce 1981.
- V takzvaném Pakulu, jak budově někteří Pražáci dodnes přezdívají, řečnili například Gustav Husák a Leonid Iljič Brežněv, později v Kongresovém centru třeba také Barack Obama.
- V roce 2000 se KCP dostalo do dluhů ve výši zhruba čtyř miliard korun kvůli rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
- Čtrnáct let poté, co si společnost vzala půjčku, se podařilo splatit zhruba jen polovinu dluhu. Před krachem ji zachránil stát, který téměř dvoumiliardový dluh v roce 2014 zaplatil výměnou za většinový podíl v KCP.
Stávající budova prošla rekonstrukcí naposledy v roce 2000. Jelikož se následně centrum potýkalo s dluhy, oprava vnitřních prostor se musela několikrát odložit.
Největší, přesto konkurenci nestačí
Ačkoliv je Kongresové centrum největším zařízením svého druhu nejen v Praze, ale také v celém Česku, podle vedení města již výrazně pokulhává za objekty určenými pro pořádání kongresů v metropolích západní Evropy.
Jedním z hlavních problémů je především nedostatečná kapacita, kvůli níž se Praha nemůže ucházet o pořádání skutečně velkých kongresů. Celkem budova pojme 9300 lidí a disponuje dvaceti sály, padesáti salonky a výstavní plochou o celkové rozloze přibližně 13 tisíc metrů čtverečních.
Kapacitu chce KCP navýšit zmíněnou dostavbou multifunkční haly, ve které by se mohly pořádat vedle kongresů také koncerty či různé výstavy.
Investovat je však podle města nutné také do zastaralé technologie budovy. Konkrétně by se měla snížit její energetická náročnost, díky čemuž by pak provozovatelé ušetřili i za topení či klimatizaci.
