Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři proto finančnímu úřadu oznámili podezření na porušení rozpočtové kázně za 1,3 milionu korun, spojené především s čerpáním peněz na vzdělávací akce, které byly ve skutečnosti podle NKÚ spíše společenskými akcemi. Ministerstvo uvedlo, že náprava byla zajištěna a zpráva úřadu je neaktuální. Případné čerpání peněz na neoprávněné akce nechá ministr Karel Havlíček (za ANO) prověřit.
V operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Evropská komise v dubnu 2018 rozhodla o pozastavení proplácení peněz, které trvalo rok a půl. Důvodem byla vysoká chybovost v projektech.
"Víme, že v dané době docházelo k chybám, proto byl také OP PIK zablokován a došlo k personálním změnám," uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Náprava v OP PIK byla zajištěna, což potvrdil i fakt, že Evropská komise letos v říjnu OP PIK odblokovala, dodala.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na peníze určené na technickou pomoc, které z většiny poskytuje Evropská unie. Používány jsou především na platy zaměstnanců, kteří operační program spravují, což představuje zhruba 75 procent z vyčleněných 3,8 miliardy korun, ale také například na propagaci, vzdělávání, kontroly či tvorbu analýz.
Peníze z technické pomoci tak mají sloužit k efektivnímu řízení programu, a tedy i zajištění nízké chybovosti. "Resortem nastavená soustava ukazatelů, podle kterých by tyto cíle bylo možné vyhodnotit, ale skutečné výsledky a přínosy vyhodnotit neumožňuje. Řadu dílčích ukazatelů, které si MPO stanovilo, navíc resort nenaplňuje," uvedl NKÚ.
Kontroloři například zmiňují, že ministerstvo chtělo během programového období udělat 2400 kontrol, nicméně na konci roku 2018, tedy v polovině období čerpání prostředků, jich ukončilo jen 366.
Resortu se také nedaří podle plánů stabilizovat zaměstnance provádějící administraci programu a jeho projektů. "Dosavadní problematický průběh OPPIK je pak vyústěním těchto nedostatků," míní kontroloři.
NKÚ si ke kontrole vybral také vzorek projektů v hodnotě téměř 60 milionů korun. Kontroloři zjistili, že MPO zaplatilo více než 1,2 milionu korun za tři tzv. "výroční semináře" vzdělávacího charakteru. "Ve skutečnosti se ale jednalo o společenské akce pro zaměstnance spravující OPPIK - konaly se po pracovní době, trvaly do nočních hodin a výdaje s nimi spojené byly vynaloženy na pronájem restaurace či klubu, zajištění cateringu, DJ produkci, fotokoutek a podobně," uvedl NKÚ.
Vynaložení peněz na akce tohoto charakteru vyhodnotili kontroloři jako možné porušení rozpočtové kázně a oznámili to příslušnému finančnímu úřadu. "Používat veřejné prostředky určené k vzdělávání na takovéto úřednické večírky je nepřípustné a jde o typický příklad nezpůsobilých výdajů," dodal Jan Kinšt, který kontrolní akci řídil.
"Pokud se prokáže, že se dotační peníze čerpaly neoprávněně, na akce, které nesouvisely s tím, pro co má OP PIK sloužit, vyvodím z toho důsledky," uvedl Havlíček.
OPPIK je z pohledu objemu peněz třetím nejvýznamnějším operačním programem - pro Česko je v něm v programovém období 2014 až 2020 vyčleněno téměř 112 miliard korun. Čerpání těchto peněz ale podle NKÚ vázlo.
Ke konci letošního prvního čtvrtletí rozhodlo ministerstvo průmyslu a obchodu o přidělení necelých 57 miliard korun, což představuje zhruba 54 procent ze všech vyčleněných peněz. Příjemcům podpory pak bylo proplaceno jen necelých 23 miliard korun, tedy přibližně 22 procent z připravených peněz. Z pohledu čerpání je tak OPPIK ve srovnání s ostatními devíti operačními programy na posledním místě.
