Podle Zbyňka Stanjury není takový princip růstu platů spravedlivý. Připomínky k návrhu vládního nařízení má dosluhující ministryně financí Alena Schillerová (ANO), celá částka podle ní nemůže směřovat to tarifu.
Návrh nařízení předpokládá, že všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu.
"Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý," uvedl dnes Stanjura. V každé firmě nebo úřadu jsou podle něho zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní a návrh nařízení mezi nimi nerozlišuje. "Je plošné a vlastně je demotivační pro ty skvělé zaměstnance státní a veřejné správy. Problém není částka jako taková, ale ten princip," poznamenal Stanjura.
Schillerová uvedla, že není možné, aby šlo do tarifu celých 1400 korun. "Kdyby celá (částka) šla do tarifu, tak na nenárokové složky nebude vůbec žádný prostor, na příplatky nebude žádný prostor," zdůraznila. V ozbrojených sborech navíc podle Schillerové růst tarifu ze zákona navyšuje další složky platu. "Do tarifu musí jít méně a zbytek do nenárokových složek," dodala.
Přidání by si podle podkladů k navrhovanému předpisu vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.
Schillerová také uvedla, že v souvislosti s předpokládaným rozpočtovým provizoriem se od ledna platy ve veřejné sféře zvedat po dobu jeho trvání nebudou. Stanjura s tím ale nesouhlasil, poukazoval na celkový roční příjem zaměstnanců.
"Jak můžete zvyšovat platy, když nebudete mít nastavený rozpočet, nebudete vědět vlastně, jaký rozpočet bude, jaký schodek?," tázala se Schillerová. I když platové nařízení vláda schválí, bude podle ní otázka, co bude v rozpočtu. Stanjura však poukazoval na to, že všichni pracovníci mají roční zúčtování platu nebo mzdy a zajímá je, kolik za rok berou čistého. "Tři měsíce rozpočtového provizoria vzhledem k tomu, co je roční příjem, nehraje žádnou roli," řekl.
V prvním pololetí činil podle IPSV průměrný hrubý plat 43.232 korun, polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39.950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39 332 korun.
Inflace bude příští rok šest procent, odhaduje ministerstvo
Ministerstvo financí odhaduje v nové prognóze, kterou zveřejní v úterý, průměrnou inflaci příští rok šest procent. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V poslední prognóze v srpnu úřad počítal s 3,5 procenta.
Schillerová zároveň zopakovala, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nebude mít na inflaci vliv.
Podle prvního místopředsedy ODS a kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury je krok ČNB oprávněný a pochopitelný. Upozornil, že vysoká inflace znehodnocuje úspory lidí a růst inflace podpořily kroky dosluhující vlády Andreje Babiše (ANO).
ČNB ve čtvrtek v rámci nové prognózy výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta. MF i ČNB očekávají na počátku příštího roku inflaci až kolem sedmi procent.
Stanjura také v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty předpokládá, že Česko bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku. Podle něj je totiž potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů.
