Ministerstvo financí navrhuje zrušit s koncem letošního roku elektronickou evidenci tržeb. Příslušný zákon poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Zrušení EET má současná vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. Evidence je kvůli pandemii do konce roku 2022 přerušena, žádný podnikatel tak nyní nemusí své tržby evidovat a úřady tuto povinnost nekontrolují. Podnikatelé nicméně mohou evidovat dobrovolně.
"Vzhledem k tomu, že podle zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu je povinnost evidovat tržby v současnosti přerušena do 31. prosince 2022, tato povinnost neexistuje již nyní a v důsledku přijetí návrhu zákona nebude obnovena," uvádí materiál na vládním webu.
Upozorňuje, že meziresortní připomínkové řízení je zkráceno na deset pracovních dní. "Důvodem je nutnost schválit návrh zákona v dostatečném předstihu před koncem tohoto roku, aby poplatníci měli jistotu, že se nemusí připravovat na znovuzavedení evidence tržeb, ke kterému by od 1. ledna 2023 došlo v případě neschválení návrhu," uvedlo ministerstvo financí v předkládací zprávě.
Podle Deníku N by se vláda návrhem měla zabývat 23. února. "Pro mě je to splnění jednoho z klíčových předvolebních slibů naší koalice. Chceme jednoduché podnikání bez zbytečných překážek," řekl deníku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Projekt EET byl jedním z ústředních témat Andreje Babiše (ANO), který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).
EET fungovala pět let
Elektronická evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty.
Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 000 podnikatelů. Aktuálně je podle údajů finanční správy do projektu zapojeno zhruba 201 000 podnikatelů, kteří zaevidovali zhruba 18,8 miliardy účtenek.
Podle dřívějšího vyjádření daňových odborníků bylo už loňské přerušení fakticky koncem projektu, který byl podle nich především politickou záležitostí. Finanční správa má i bez EET dost informací o činnosti podnikatelů, a to například díky kontrolním hlášením k DPH, uvedli.
Ministerstvo financí si od EET slibovalo omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Těsně před propuknutím pandemie v únoru 2020 úřad vyčíslil za roky 2017 až 2019 přínos EET zhruba na 33 miliard korun. To tehdy zpochybňovali například Piráti.
Pro podporu EET spustilo ministerstvo financí v říjnu 2017 účtenkovou loterii, která měla podle úřadu motivovat zákazníky k přebírání účtenek. Do loterie se během 30 slosování zapojilo zhruba 1,1 milionu lidí, kteří zaregistrovali přes 467 milionů účtenek.
Celkové náklady na loterii činily 207,6 milionu korun. Z toho na výhry ve 30 slosováních bylo rozděleno 162 milionů korun. Na fixní a variabilní náklady, jako například za provoz či reklamní kampaň, MF vydalo 45 milionů korun. Podle úřadu šlo z hlediska počtu hráčů i registrovaných účtenek o úspěšný projekt i v mezinárodním porovnání.
