Veřejné finance letos skončí ve schodku 8,8 procenta HDP. Ministerstvo chystá úspory

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 14. 4. 2021 14:19
Veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření. MF o tom informovalo v souvislosti s novou makroekonomickou prognózou.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | Foto: ČTK

MF využije makroekonomickou prognózu pro Konvergenční program. To je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády. Dokument musí vláda projednat a odeslat do EU každoročně do konce dubna. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 procenta HDP.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.

"Zatímco makroekonomická predikce vychází z autonomního vývoje, scénář reflektovaný v Konvergenčním programu reflektuje chystané úspory. Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o zhruba dva procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 procenta HDP, ale 52,8 procenta HDP," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podle ní úřad plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále ministryně plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

"Důležitým faktorem jsou také evropské peníze, konkrétně 287 miliard z končícího programového období 2014-2020 a 962 miliard z nového programového období 2021-2027, kde budeme usilovat o rychlejší náběh a rovnoměrnější zapojování evropských prostředků v běžných i kapitálových projektech," uvedla ministryně.

Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Národní rozpočtová rada na počátku března v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí uvedla, že by vláda by měla připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Podle rady si taková konsolidace vyžádá významné zvýšení daní. Česku totiž podle rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu 55 procent HDP již v roce 2024. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Rada zároveň kritizovala předchozí argument ministerstva financí, že konsolidace veřejných financí bude úkolem vlády budoucí.

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.

MF nadále letos počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta

Ministerstvo financí (MF) v nové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. V předchozí lednové prognóze MF odhadovalo růst ekonomiky v roce 2022 o 3,4 procenta. Loni česká ekonomika klesla o 5,6 procenta.

"Předpokládáme, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci, což podpoří hospodářské oživení nejen v ČR, ale i v zahraničí," uvedlo MF.

Odhad inflace MF v nové prognóze pro letošní rok zvýšilo na 2,5 procenta z předchozích 1,9 procenta. Za zvýšením odhadů jsou podle MF převážně vyšší ceny ropy a potravin. "V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů - s výjimkou oživení spotřeby domácností - mohla míra inflace zvolnit na 2,3 procenta," uvedlo MF.

Zároveň úřad letos počítá s růstem nezaměstnanosti. Letos by měla stoupnout na 3,6 procenta z loňských 2,6 procenta. V roce 2022 by se pak měla nezaměstnanost zvýšit na 3,7 procenta. Podle MF bude příští rok na trhu práce proti sobě působit ekonomické oživení a předpokládané ukončení vládních opatření udržujících vysokou zaměstnanost ke konci letošního roku.

"Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současné cyklické pozici české ekonomiky," upozornilo MF.

Česká národní banka v únorové prognóze počítala letos s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a příští rok s růstem o 3,8 procenta. Novou prognózu ČNB zveřejní na počátku května. Česká bankovní asociace v únorové prognóze očekávala na základě odhadů ekonomů českých bank růst ekonomiky o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta. Evropská komise počítá s 3,2procentním růstem.

Odhad vývoje veřejných financí - autonomní vývoj:

2020 2021 2022 2023 2024
Saldo v % HDP - 6,2 -8,8 -5,9 -5,4 -5,2
Strukturální saldo v % HDP -2,7 -6,5 -6 -5,5 -5,3
Dluh v % HDP 38,1 44,8 48,2 51,5 54,6

Odhad vývoje veřejných financí - s chystanými úsporami

2020 2021 2022 2023 2024
Saldo v % HDP - 6,2 -8,8 -5,9 -4,6 -4,2
Strukturální saldo v % HDP -2,7 -6,5 -6 -4,8 -4,3
Dluh v % HDP 38,1 44,8 48,2 50,7 52,8

Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z lednové predikce):

2020 odhad 2021 odhad 2022
HDP -5,6 % 3,1 % (3,1 %) 3,7 % (3,4 %)
Průměrná míra inflace 3,2 % 2,5 % (1,9%) 2,3 %
Nezaměstnanost (VŠPS) 2,6 % 3,6 % (3,3 %) 3,7 %

Zdroj: MF

 

Právě se děje

před 25 minutami

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 4,1 procenta

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o 9000 na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než 10 000. Nezaměstnaných meziročně skoro 44 000 přibylo.

"S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací," sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. "Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech," doplnil. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. "Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst," sdělila v pátek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy