Maláčová: Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o desetinu bodu na 4,2 procenta

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 7. 4. 2021 10:22
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,2 procenta, je to druhý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie, uvedla ve středu na twitteru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V únoru byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta.
Ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová během rozhovoru 5. června 2020
Ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová během rozhovoru 5. června 2020 | Foto: Radek Vebr

"Za takhle dobrý výsledek může mix Antiviru a aktivní politiky zaměstnanosti," napsala Maláčová. Ministerstvo v úterý zveřejnilo, že příspěvky na mzdy z programu Antivirus získalo za první rok od jeho spuštění 71 700 firem, na které dopadla nařízená omezení kvůli koronaviru. Rozdělily si 36,9 miliardy korun. Celý výdělek či jeho část dostalo od státu přes milion zaměstnanců.

Situace na pracovním trhu je i přes pandemii koronaviru stabilní, uvedl Úřad práce ČR (ÚP ČR). V březnu vzrostl počet volných míst na 338 862, je jich více než uchazečů.Nezaměstnaných evidoval v březnu úřad práce 306 616. Míra nezaměstnanosti v březnu klesla v meziměsíčním srovnání o desetinu bodu na 4,2 procenta, před rokem byla tři procenta.

"S příchodem jarního období dochází k rozjezdu sezonních prací. Zaměstnavatelé tak momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví, v logistice či e-shopech. Dlouhodobý zájem mají i o kvalifikované řemeslníky a výrobní dělníky. Zároveň roste zájem ze strany měst a obcí o pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací," uvedl generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

Podle úřadu ale nadále trvá disproporčnost ekonomické krize. Nařízené uzavření provozů výrazně postihlo především cestovní ruch, gastronomii, služby, obchod, kulturu, na druhé straně jsou ale oblasti, jako je výroba, zdravotnictví nebo sociální péče, ve kterých se zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem pracovní síly. O zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době tak především lidé, kteří přicházejí z oblasti služeb - zejména z maloobchodu, úklidu a mezi nově příchozími jsou ve větší míře také manipulační a pomocní dělníci nebo zaměstnanci v oblasti administrativy.

"Pokud jde o výhled do dalších měsíců, bude se vše odvíjet od aktuální pandemické situace, a s tím spojených přijatých bezpečnostních opatření," uvedl úřad práce.

Pomohlo jaro a programy vlády

Analytici pokles nezaměstnanosti očekávali. "V průběhu března se tradičně podíl nezaměstnaných osob mírně snižuje kvůli znovuobnovení prací, které musely v zimních měsících ustat. Průběžná data naznačují obdobný trend i letos, jen v mírnější podobě," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

"Celkově do dalších měsíců očekávám postupný nárůst nezaměstnanosti, vládní opatření na podporu zaměstnanosti by ale měla i nadále sloužit coby tlumič bránící výraznější eskalaci růstu nezaměstnanosti v české ekonomice. Přesto si ale myslím, že na přelomu jara a léta může míra nezaměstnanosti přechodně překonat úroveň pěti procent," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Ve druhé polovině roku by ale podle něj měl nastat pokles nezaměstnanosti. Podmínkou je ale oživení růstu české ekonomiky a úspěšná vakcinace obyvatel.

"Jakkoliv se to při nadále trvajících ekonomických uzavírkách může zdát podivné, aktuální mírný pokles registrované míry nezaměstnanosti není velkým překvapením. Zatímco s oteplováním počasí nabíhají sezónní práce, na vládních podpůrných programech se nic nemění a důvody k propouštění tedy nijak dramaticky nepřibývají," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Přesto je podle něj patrné, že březnový pokles nezaměstnanosti byl menší, než je obvyklé.

Pokračující vládní programy budou podle Hradila i nadále udržovat velkou část aktuálně neaktivních pracovních pozic, zatímco v jiných odvětvích bude růst poptávka po pracovní síle. "Pokud by během jara došlo k zastavení či utlumení vládních programů, nezaměstnanost by podle nás vyrostla přes pět procent. V předvolebním období je to ovšem spíše nepravděpodobné," dodal.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v březnu 64 okresů, naopak ve 13 regionech nezaměstnanost vzrostla. Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci března okresy Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou, kde činila shodně dvě procenta. Naopak nejvyšší byla na Karvinsku, a to 8,9 procenta. Mezi kraji byla nejnižší nezaměstnanost opět v Pardubickém kraji, kde klesla na tři procenta. O dvě desetiny bodu vyšší byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Karlovarském kraji, kde nezaměstnanost činí 6,1 procenta. Následoval s šesti procenty Ústecký kraj a s 5,9 procenta Moravskoslezský kraj.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v procentech):

březen 2021 únor 2021
Praha 3,7 3,7
Středočeský kraj 3,7 3,8
Jihočeský kraj 3,5 3,6
Plzeňský kraj 3,5 3,6
Karlovarský kraj 6,1 6,0
Ústecký kraj 6,0 5,9
Liberecký kraj 4,4 4,4
Královéhradecký kraj 3,2 3,3
Pardubický kraj 3,0 3,2
Vysočina 3,4 3,5
Jihomoravský kraj 4,6 4,8
Olomoucký kraj 4,4 4,5
Zlínský kraj 3,4 3,4
Moravskoslezský kraj 5,9 5,9
ČR 4,2 4,3

Zdroj: Úřad práce ČR

 

Právě se děje

Další zprávy