Nové kotlíkové dotace: Další peníze od státu, ale už jen na topení plynem či biomasou

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
30. 7. 2019 16:01
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přidá 1,5 miliardy korun na dotace na nové ekologické kotle. Do konce roku by k tomu měl vzniknout nový podprogram Adaptační a mitigační opatření dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Schválila to v úterý vláda. Vláda navíc přidala dalších 500 milionů ministerstvu zemědělství na boj se suchem.
Foto: Thinkstock

"Vláda dneska v rámci schválení třetí změny dokumentace Nové zelené úsporám vytvořila prostor pro to, aby bylo možno v rámci programu NZÚ vytvořit nový podprogram, předpokládáme ještě do konce tohoto roku, a ten by umožnil zafinancování určité části převisu poptávky nad nabídkou v otázce kotlíkových dotací až do výše 1,5 miliardy korun," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Vyměněno by tak mohlo být dalších deset až 15 tisíc kotlů.

Aktuálně je vyhlášena třetí výzva takzvaných kotlíkových dotací. MŽP na ni vyčlenilo 3,125 miliardy korun, vyměněno by z nich mohlo být až 30 000 kotlů na tuhá paliva.

Poprvé peníze nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127 500 korun.

První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je v provozu odhadem 300 tisíc nevyhovujících kotlů.

Z NZÚ mohou lidé čerpat na projekty snižování energetické náročnosti stávajících rodinných a bytových domů, výstavbu rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností a instalace obnovitelných zdrojů energie do rodinných a bytových domů. V programu jsou využity peníze z výnosů z aukcí emisních povolenek, další zdroje mohou tvořit veřejné i jiné prostředky.

MŽP do konce loňského roku z programu podpořilo 24 566 žádostí za 4,8 miliardy korun. Do konce roku 2018 bylo podáno celkem téměř 40 tisíc žádostí za více než deset miliard korun.

Peníze navíc podpoří i vodu v Česku

Vláda vedle kotlíkových dotací jednala také o suchu. Ministerstvo zemědělství tak dostane navíc další půl miliardy korun na vodohospodářská opatření. Letos MZe vynaložilo na obnovu rybníků, vodovodů, kanalizací, závlah nebo na opatření proti povodním zhruba dvě miliardy korun, oznámil úřad v tiskové zprávě. Podle úřadu pomůže půl miliardy korun zahájit další akce, které jsou už připravené a čekají na rozhodnutí o poskytnutí dotace.

"Shodli jsme se, že musíme ještě v letošním roce zvýšit investice do obnovy a stavby rybníků, zemědělských závlah, vodovodů a kanalizací nebo úpravy drobných vodních toků. Celkem na tyto dotační programy, které pomáhají snižovat negativní dopady sucha, získáme navíc pro letošní rok 500 milionů korun," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

"Běžně se setkáváme se skutečností, že obyvatelé především v malých obcích, kteří nejsou napojeni na skupinový vodovod, jsou v letních měsících odkázání na nouzové zásobování pitnou vodou prostřednictvím cisteren, případně je jim voda distribuována zavážkou do vodojemu," uvádí ministerstvo v materiálu, který vláda projednala.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Světové atletice vládnou trojskokanka Rojasová a tyčkař Duplantis

Nejlepšími světovými atlety roku 2020 se stali halová světová rekordmanka v trojskoku Yulimar Rojasová a světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis. Oba v tradiční anketě Světové atletiky triumfovali poprvé.

Pětadvacetiletá Venezuelanka Rojasová v únoru v Madridu posunula halový rekord na 15,43 metru, skočila tehdy o sedm centimetrů víc než Ruska Taťjana Lebeděvová v roce 2004. Na trůnu vystřídala americkou překážkářku Dalilah Muhammadovou a navázala na úspěch jiné trojskokanky Caterine Ibargüenové, která byla nejlepší světovou atletkou roku 2018.

Jednadvacetiletý Duplantis se stal nejmladším mužským vítězem této ankety, která se vyhlašuje od roku 1988. Švédský skokan v hale dvakrát posunul světový rekord až na 618 centimetrů. Venku pak překonal 615 cm a sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem. Vyhrál všech šestnáct závodů, do kterých letos nastoupil. V hlavní kategorii triumfoval dva roky po ocenění pro vycházející hvězdu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy