Praha - Česká národní banka může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, déle, než předpokládá její srpnová prognóza vývoje ekonomiky. Důvodem může být snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit. Ve svém blogu to dnes uvedl viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík.
Prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016. "Jasně tak naznačuje potřebu pokračování uvolněné měnové politiky na celém svém horizontu. Navíc s ohledem na nedávné snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí, a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit, jsou rizika této prognózy vychýlena spíše v protiinflačním směru. To znamená, že nutnost udržovat uvolněnou měnovou politiku může přetrvávat i déle, než naznačuje prognóza," uvedl Tomšík. Samotná bankovní rada v srpnu deklarovala, že neukončí intervenční režim dříve než ve druhé polovině roku 2016.
Tomšík dále uvedl, že jsou zcela mylné úvahy o tom, že čím později centrální banka svůj kurzový závazek v prostředí rostoucí ekonomiky opustí, tím bude automaticky větší následné skokové posílení kurzu koruny.
"Pominu-li letošní rok, ovlivněný řadou jednorázových faktorů, očekáváme pro příští dva roky růst české ekonomiky lehce pod třemi procenty. Přitom v eurozóně je předpokládán růst blížící se dvěma procentům, což není dostatečný růstový rozdíl na to, aby opodstatňoval dlouhodobé reálné zhodnocení koruny o více než jedno až dvě procenta ročně," uvedl.
Sázka na silné zhodnocení koruny po ukončení režimu intervencí tak podle Tomšíka není bezrizikovou strategií. Důvodem je skutečnost, že exportéři se po ukončení režimu intervencí proti pohybům kurzu zajistí. "Toto jejich zajištění omezí poptávku po korunách a nabídku deviz. Nebude tak existovat přirozená protistrana z reálné ekonomiky prodávající zahraniční měnu a poptávající koruny," upozornil.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler v úterý uvedl, že z jeho výpočtů vychází, že centrální banka za srpen intervenovala zhruba kolem 90 miliard korun. V červenci to bylo podle něj zhruba 20 miliard korun. I při intenzitě intervencí kolem 100 miliard korun měsíčně by podle Seidlera devizové rezervy ČNB do poloviny roku 2016 vzrostly zhruba k 70 procentům HDP, což je stále pod psychologickou hranicí 85 procent, při které se rozhodla švýcarská centrální banka svůj kurzový závazek v lednu tohoto roku opustit. "Pokud tak ČNB nebude vnímat velikost svých devizových rezerv jako problém, bude schopná svůj kurzový závazek do poloviny roku 2016 ubránit i při těchto intenzivních objemech intervencí," uvedl.
