Vilnius - Litva končí se závislostí na dodávkách zemního plynu od ruského plynárenského gigantu Gazprom. Do přístavu Klajpeda dorazil plovoucí terminál, který umožní Litvě, Lotyšsku a Estonsku získávat zkapalněný zemní plyn (LNG).
Terminál - loď dlouhou 294 metrů - pronajala Litvě na deset let norská společnost Höegh LNG. Vilnius tak bude moci v příštím roce nakoupit od norského Statoilu 540 milionů krychlových metrů plynu a následně pak, po vypršení kontraktu s Gazpromem, každoročně importovat až čtyři miliardy kubíků této energetické suroviny.
To stačí na pokrytí celkové poptávky po zemním plynu v Litvě a podle expertů také na pokrytí 75 až 90 procent "plynové potřeby" všech tří pobaltských zemí. Loni Litva nakoupila z Ruska 2,7 miliardy kubíků plynu.
Komisař Evropské unie pro energetiku Günther Oettinger označil připlutí terminálu do Klajpedy za "velký krok Litvy k diverzifikaci zdrojů zásobování plynem, což zajišťuje tržní cenu a zaručuje dodávky pro Pobaltí".
"Výzva plynové bezpečnosti pro Evropu vyžaduje rychlé jednání a Litva nám nyní ukázala, jak se to dělá," citovala agentura AFP z Oettingerova prohlášení.
Kolos o velikosti letadlové lodi, který k litevským břehům putoval přes půl zeměkoule pět a půl měsíce z korejských továren společnosti Hyundai, nese pro Litevce a celé Pobaltí symbolické jméno Independence, tedy nezávislost.
Litva a stejně tak Lotyšsko a Estonsko - bývalé sovětské republiky a od roku 2004 členové EU - jsou zatím na dodávkách ruského plynu zcela závislé. Klajpedský terminál nyní budou moci využívat k přepravě zkapalněného plynu cisternami i Riga a Tallinn.
V důsledku ukrajinské krize a úloze Moskvy v ní - mimo jiné i využití ceny zemního plynu jako nátlaku na prozápadní ukrajinskou vládu - vyvstaly v řadě evropských zemí obavy, že by Rusko mohlo v budoucnu obdobným způsobem zneužít svého monopolního postavení i vůči nim.
