Brno - Exekutoři by měli podle své stavovské organizace působit jen v domovských obvodech, a nikoli v celém Česku. Exekutorská komora takzvanou místní příslušnost podpořila na dnešním mimořádném sněmu v Brně.

"Pro hlasovalo 85 ze 102 přítomných," sdělila mluvčí komory Petra Báčová. V Česku nyní podle webu komory působí 158 exekutorů.

Úprava jejich působnosti je v kompetenci zákonodárců. O případných změnách jednají odborníci i politici.

Podle prezidenta Davida Koncze komora považuje téma místní příslušnosti exekutorů za důležité. Loni proto ustanovila expertní skupinu v čele s viceprezidentem Michalem Rudým, která zpracovává odborné argumenty k problematice místní příslušnosti a případná legislativní i technická řešení.

Dnešní sněm navázal na loňskou anketu mezi exekutorskými úřady, jejímž cílem bylo zjistit preference ohledně územní příslušnosti. V anketě se pro místní příslušnost vyslovilo 57 procent soudních exekutorů, proti teritorialitě se jich postavilo deset procent, zbytek se do ankety nezapojil.

Cestování omezila už novela

V současnosti mají exekutoři celostátní působnost. Konkrétního exekutora pověřuje provedením exekuce soud na základě návrhu věřitele. Teoreticky tak soudní exekutor z Aše může vykonávat exekuci například ve Valašském Meziříčí. Eventuální náklady na cestu do bydliště dlužníka kvůli soupisu movitých věcí ale podléhají přísnému limitu. Omezila je od 1. ledna novela občanského soudního řádu a exekučního řádu.

"Výše cestovních výdajů soudního exekutora se ponovu určuje maximální částkou, a to 1500 korun, přičemž i nadále platí, že koná-li se během jedné cesty více úkonů v různých řízeních, náleží soudnímu exekutorovi náhrada pouze jednou, a sice v poměrné části," popsal viceprezident komory Rudý.

Další pokus

Senát zhruba před dvěma lety navrhoval přidat do novely také zavedení místní příslušnosti exekutorů. Sněmovna ale horní komoru přehlasovala. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se obával snížení konkurence exekutorů a vzniku monopolů.

S další iniciativou přišlo nedávno opoziční hnutí Úsvit. Sněmovna ale předlohu v květnu vrátila k dopracování. Její kritici poukazovali na to, že problémy neřeší a naopak by mohla vést ke zneužívání exekucí. Poslanci Úsvitu přistoupili na návrh předsedy ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD), aby se o úpravě dál debatovalo v odborné skupině.