Více než polovina investorů také připouští, že právě kvůli sociálním a environmentálním dopadům, tedy oblasti známé pod zkratkou ESG (Environmental, Social and Corporate Governance), už někdy z plánovaného nákupu firmy vycouvala.
Postoj investičních fondů tak vytváří tlak i na kupované společnosti. To potvrzuje partner společnosti PwC Jan Brázda, který má na starosti právě oblast ESG. "Firmy potřebují být pro potenciální investory zajímavé ze všech úhlů pohledu a snaží se tak 'zezelenat'," komentuje Brázda výsledky studie s názvem Global Private Equity Responsible Investment Survey 2021.
Podle Brázdy se to týká i společností v Česku, kterým už nestačí být v dobré kondici jen po finanční a obchodní stránce. "Stále častěji od nás chtějí pomoci i s environmentálními dopady jejich podnikání," doplňuje.
Podle PwC navíc na české podniky tlačí také nové regulace, které na ně zvyšují nároky v oblasti životního prostředí. Příkladem jsou třeba evropské regulace SFDR (udržitelnost v odvětví finančních služeb) a taxonomie (klasifikace udržitelných ekonomických činností), které chce EU zavést.
"Fondy a banky musí již nyní institucionální i drobné investory povinně informovat nejen o míře rizika, ale nově i o tom, nakolik je daná investice zelená. Zároveň nařízení o taxonomii vyžaduje větší transparentnost firem, co se týká udržitelnosti jejich aktiv a ekonomických činností," vysvětluje expert PwC Česká republika na regulace ESG Vincent Santamaria.
Zvýšení atraktivity firem
Dvě třetiny investorů také věří, že právě posílení ESG bude v budoucnu hlavním motorem růstu firem. "Bude platit jednoduchá rovnice. Větší zájem o sociální témata a životní prostředí povede k růstu hodnoty firem a tím i k jejich větší atraktivitě pro investory," myslí si Brázda.
Skutečnost, že pro investory už dnes tato oblast hraje velmi důležitou roli, potvrzují i další data studie. Ta například ukázala, že celkem 65 procent fondů má vypracovanou vlastní politiku odpovědného investování.
Častěji se také zabývají otázkami udržitelnosti na vrcholné manažerské úrovni. Celkem 56 procent dotazovaných fondů uvedlo, že tyto otázky řeší častěji než jednou ročně. Před dvěma lety to přitom bylo jen 35 procent.
Současně přibylo i investorů, kteří se ESG problematikou zabývají na každém zasedání představenstva. To aktuálně uvádí patnáct procent respondentů, zatímco v roce 2019 šlo jen o šest procent.
Fondy a postoj k ESG
| 72 % fondů | vždy hodnotí environmentální rizika investice |
| 56 % fondů | už někdy kvůli sociálním nebo klimatickým aspektům z investice ustoupilo |
| 66 % fondů | připouští, že odpovědné investování vede k růstu hodnoty |
Zdroj: PwC
Pro investory je v oblasti životního prostředí a sociální udržitelnosti velmi podstatný například boj s klimatickou změnou. Nadpoloviční většina z nich (56 procent) přijímá opatření, aby lépe porozuměli ohrožení svých portfolií změnami klimatu či přímo minimalizovali jejich dopad na aktiva.
Vedle změn klimatu nebo uhlíkové stopy se mezi další důležité ukazatele řadí také bezpečnost a zdraví zaměstnanců, rozvoj nových technologií a automatizace výroby. Dále je to také etika podnikání, splnění všech regulatorních požadavků, zásady kyberbezpečnosti, boj proti korupci nebo podpora diverzity.
Video: V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
