Praha - Jen hrstka vyvolených zatím využila možnost odejít dřív do důchodu a přitom si nijak nesnížit státní penzi. Stát tuto možnost dává v podobě takzvaného předdůchodu nově od letošního roku. Jenže k opatření, na kterém se vzácně shodla ještě Nečasova vláda i odbory, musíte mít v penzijním fondu statisícové úspory.
Předdůchody v tuto chvíli čerpá zhruba jen stovka lidí v celém Česku. Podle statistik penzijních společností jde nejčastěji o muže ve věku 59 až 60 let.
"Největším problémem je relativně nízká suma naspořených prostředků u klientů, kteří by o předdůchod měli zájem," říká Petr Brousil, mluvčí největší tuzemské penzijní společnosti ze stáje České pojišťovny.
Pokud si lidé například spořili posledních deset let 500 korun měsíčně (průměrná úspora se ještě loni pohybovala kolem 420 korun), mají na kontě něco málo přes 90 tisíc korun. Aby bylo možné čerpat předdůchod včetně jeho všech výhod, je třeba mít na účtu minimálně 180 tisíc korun. Tato částka přitom postačí jen na nejkratší možné čerpání předdůchodu po dobu dvou let.
Kdo by chtěl nové penze z třetího pilíře důchodového systému využít naplno, tedy po dobu pěti let, musel by mít naspořeno 450 tisíc korun.
Pro předdůchod v celé jeho šíři - tedy aby neklesal samotný starobní důchod a aby stát za „předdůchodce" platil zdravotní pojištění - je podle zákona potřeba mít na penzijním účtu takovou částku, která umožní vyplácet měsíční dávku alespoň ve výši 30 % průměrné mzdy. "Při zahájení čerpání předdůchodu v roce 2013 se jedná o měsíční částku 7322 Kč (čistá platba po zdanění výnosů srážkovou 15% daní)," dodává Brousil.
Jak rychle se dá naspořit alespoň minimum ve výši 180 tisíc korun? Při měsíční úložce ve výši 1000 korun by to trvalo zhruba deset let. „Pokud tedy někdo vážně uvažuje o předdůchodu, měl by se včas podívat na to, kolik si dnes spoří, a svůj vklad v předstihu upravit odpovídajícím způsobem," říká Brousil.
Evidujeme velké zklamání
Zástupci penzijních společností se dále shodují, že minimální zájem o novou penzi je způsoben i malou informovaností. „Často si lidé pletou předdůchod s předčasným důchodem, který vyplácí stát a na rozdíl od předdůchodu snižuje následný starobní důchod. Také se třeba obávají toho, že během pobírání předdůchodu nemohou pracovat, což není pravda," říká Daniela Velová, mluvčí ING Penzijní společnosti.
Předdůchody by podle plánů, se kterými byly konstruovány, měly v budoucnu pomáhat hlavně lidem ve fyzicky náročných profesích. S tím, jak postupně poroste důchodový věk, jim má tento nový instrument umožnit odejít z práce ještě před dosažením důchodového věku. Předpokládá to ale, že se do spoření na penzi zapojí i jejich zaměstnavatelé. Bez jejich příspěvku totiž nejenže obtížně naspoří na předdůchod, ale velice obtížně zároveň zachovají i původní funkci penzijního připojištění. To by přitom primárně mělo sloužit jako stále podstatnější přilepšení ke státnímu důchodu, který má vzhledem k demografickému vývoji klesat.
Okamžitě by pak zájmu o předdůchody mohli pomoci zákonodárci. „Předpokládáme, že zájem by mohlo podpořit určité uvolnění podmínek. Například pokud klient žádá o předdůchod, neměla by platit podmínka 60 naspořených měsíců. Ta je v tuto chvíli pro řadu klientů překážkou," dává konkrétní příklad Pavel Jirák, předseda představenstva KB Penzijní společnosti.
Zájemci o předdůchod již dnes mohou jednorázově své úspory v penzijním fondu navýšit tak, aby dosáhli na všechny výhody, musí ale splnit Jirákem zmíněnou podmínku, kdy smlouva musí „být stará" alespoň pět let. „Evidujeme řadu dotazů směřujících k době spoření a délka smlouvy min. 5 let je pro zájemce velkým zklamáním," dodává Jirák.
Další brzdou pro větší zájem o předdůchody je administrativní náročnost. Kdo totiž do předdůchodu chce, musí nejprve přestoupit ze starého fondu - takzvaného transformovaného - do nového účastnického. Celý proces tak trvá tři až čtyři měsíce.
