Caracas - Pádivá inflace, hrozba neschopnosti splácet svůj zahraniční dluh a nyní i úprk investorů ze země - s tím vším se potýká jihoamerická Venezuela. Tamní vláda teď upíná své naděje ke snaze vyhnat cenu za barel ropy zpět do trojciferných čísel.
Zhruba třicetiprocentní propad cen "černého zlata" v posledních měsících není pro Venezuelu, jejíž vývoz tvoří z 95 procent právě ropa, dobrou zprávu. Země s největšími ropnými rezervami na světě proto doufá, že na nadcházejícím zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ve Vídni se podaří pokles cen zvrátit omezením produkce.
Férová cena? 100 dolarů za barel
"Za férovou považujeme cenu 100 dolarů za barel," prohlásil tento týden podle ruské tiskové agentury Tass venezuelský prezident Nicólas Maduro. "Je to úroveň, která dokáže zajistit stabilitu, protože pomůže přivést investice do ropného průmyslu." Podle některých analytiků by ale Venezuela ideálně potřebovala barel ropy ještě o 20 dolarů dražší.
O plánu omezit těžbu se na trzích skutečně mluví. "Rostou spekulace o tom, že OPEC by mohl udělat něco na podporu cen," potvrzuje analytik Phil Flynn ze společnosti Price Futures Group. Rakouská poradenská společnost JBC Energy odhaduje, že OPEC se dohodne na snížení těžby o minimálně milion barelů denně.
Proti omezení těžby naopak stojí snaha konkurovat břidličné ropě z USA. Nízká cena ropy by totiž mohla zájem o břidlici utlumit, a posílit tak pozici OPEC. Přesto ani odsouhlasená nižší produkce ropy nemusí vést k jejímu kýženému zdražení. Ceny může nadále tlačit dolů slábnoucí čínská poptávka i zhoršené ekonomické podmínky v eurozóně.
Vyhlídky pro Venezuelu jsou tedy podle ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy nepříznivé tak jako tak.
Daň za Chávezovu vládu
Teď země doplácí na předchozí kroky vlády. "Během převážné části doby Chávezovy vlády země značně profitovala z globálního hospodářského boomu a růstu cen ropy. Mohla si tak dovolit činit opatření, která podkopávala její kredibilitu v očích globálních investorů, aniž by pocítila bezprostřední následky," vysvětluje Kovanda.
Následky se podle něj začaly mírně projevovat až ke konci vlády Huga Cháveze a plně se dostavily nyní. Spotřebitelské ceny ve Venezuele stouply v srpnu oproti loňsku o 63,4 procenta. Venezuela se podle některých ekonomů nachází v recesi, oficiální čísla ovšem letos nebyla publikována. Země dluží domácím společnostem miliardy dolarů a venezuelské dluhopisy patří mezi nejrizikovější na světě.
Venezuelany trápí nedostatek potravin a zboží základní potřeby kvůli státem regulovaným cenám. Musejí se navíc potýkat s přídělovým systémem fungujícím na základě otisků prstů na každé pokladně. Podle internetového portálu Business Insider je většina zboží a potravin dovážena a bez peněz z ropy není vláda schopná import dále dotovat.
Věřte nám, uklidňuje vláda investory
Prezident Maduro se podle listu Shainghai Daily rozhodl přijmout 28 nových ekonomických zákonů, které mají diverzifikovat venezuelský průmysl a podpořit tamní ekonomický růst. Vláda se mezitím snaží investory uklidňovat. "Řekli jsme investorům, ať s Venezuelou počítají, ať nám důvěrují," prohlásil tamní ministr financí Rodolfo Marco Torres.
Investoři ale dělají pravý opak a ze země se stahují. Obávají se totiž, že Venezuela nebude schopna splácet ani své zahraniční dluhy. "Skutečně se bojím," cituje Business Insider jednoho z amerických obchodníků s dluhopisy: "Platební neschopnost, která může přijít do dvanácti měsíců, spolu s propadem cen ropy jen dokresluje nefunkční politický a finanční systém," říká.
Obrat se nečeká
Pokud budou ceny ropy dále klesat a politická situace ve Venezuele zůstane beze změny, nelze podle ekonomů očekávat zlepšení tamního hospodářství. "Inflace tedy pravděpodobně dále poroste ruku v ruce s tím, jak se vláda bude snažit zalátat své schodky - důsledek ničivých opatření Chávezovy éry a současně klesajících cen ropy - tiskem nových peněz," vysvětluje Kovanda.
"Je pozoruhodné, že navzdory tomu všemu má režim mírně většinovou podporu obyvatelstva a stále se drží u moci pomocí alespoň formálně demokratických prostředků," doplňuje ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.
Aby došlo k obratu stavu hospodářství, musela by se Venezuela podle Kovandy otevřít světovému obchodu, liberalizovat trh, privatizovat majetek či eliminovat cenové kontroly a dotace.
