Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních se od dubna do června meziročně zvýšil ve všech krajích. Nejvíce v Praze, a to o 90 procent, a Karlovarském kraji, kde byl nárůst o 72 procent.
Do ubytovacích provozů ve druhém kvartálu přijelo o 47,4 procenta více domácích turistů, počet zahraničních cestovatelů se meziročně zvýšil o 79,1 procenta. Nejvíce přenocování lidé uskutečnili v hotelích, do kterých jich zavítalo 906 000, ve srovnání s loňskem o 64,1 procenta více. V penzionech se ubytovalo meziročně o 52,4 procenta více lidí, kempy navštívilo o 30,3 procenta turistů více.
Vyšší návštěvnost zaznamenala také lázeňská zařízení. Ubytovalo se v nich 93 000 lidí, o 68,7 procenta více než loni o dubna do června. Počet přenocování se v nich zvýšil o 54,1 procenta. Češi přijížděli ve druhém kvartálu do lázní častěji než cizinci, devět z deseti ubytovaných lázeňských hostů byli domácí turisté. Jejich průměrný pobyt trval deset nocí.
Nejvíce hostů přijelo do hromadných ubytovacích zařízení ve druhém čtvrtletí z Německa, statistici hlásí 57 000 příjezdů. Oproti minulému roku se jejich počet zvýšil o 14,5 procenta. Za německými turisty se v počtu příjezdů umístili slovenští cestovatelé, kterých ČR navštívilo 53 000. Je to meziroční nárůst o 75,6 procenta. Poláci obsadili na pomyslném žebříčku návštěvnosti třetí příčku s 20 000 příjezdy. Oproti loňsku je to zvýšení o 147,3 procenta. "Počty zahraničních hostů jsou ale stále nízké, nedosahují ani desetiny příjezdů před covidovou krizí v roce 2019," uvedl ČSÚ.
Odborníci upozorňují také na znatelný pokles návštěvnosti čínských turistů. "Ve druhém čtvrtletí 2019 navštívilo Česko celkem 183 878 čínských turistů. Letos jich ve druhém čtvrtletí, od dubna do června, zavítalo do ČR jen 434. Tak markantní propad nevykazuje v porovnání s předpandemickou situací žádná jiný země. Citelné jsou propady v návštěvnosti také z dalších asijských zemí, namátkou z Jižní Koreje. Ty však nejsou tak výrazné jako výpadek čínských turistů," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého pokles turistů z Číny "vyráží dech".
Výpadek čínských a obecně asijských turistů podle Kovandy také představuje existenční ohrožení pro cestovní kanceláře, jež se na ně specializují. A pro ty, které jsou obecně zaměřeny na incomingovou turistiku. Loni odešlo z byznysu kolem 150 cestovních kanceláří, letos to číslo může být srovnatelné.
Situaci zachraňují domácí turisté
Analytici se tak shodují, že hoteliéry v Česku ve velkém zachraňují především domácí hosté. "I přes drtivé poklesy v počtu návštěvníků se mezi regiony nadále na špici s 252 000 hosty drží Praha, především však díky domácím turistům, kteří tvořili více než šedesát procent návštěvníků. Naší společnou prioritou s Letištěm Praha je v druhé polovině roku rozlétat letecká spojení z Itálie, Španělska a Francie," uvedl například ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je zřejmé, že letošní rok se pro ubytovací zařízení nevyvíjí dobře. Nejhorší situace podle něj panuje v Praze, která je výrazně závislá na hostech z ciziny. Naproti tomu situace mimo hlavní město vypadá podle něj lépe. "Regionální ubytovací zařízení jsou totiž více závislá na české klientele, která v pandemii vykázala větší míru stability než zahraniční hosté," řekl.
Meziročně lepších čísel se podle ředitele portálu Slevomat podařilo dosáhnout podnikatelům, kteří se byli schopni dané situaci přizpůsobit. "Tím myslím lázeňský trojúhelník. Tamní hoteliéři se zaměřili na rodiny s dětmi. Za normálních okolností neobvyklá cílovka, ale v covidové době více než vděčná. A zabralo to. Čísla jim výrazně rostla," uvedl. V lázních se podle ČSÚ letos ve druhém čtvrtletí ubytovalo 93 000 lidí, o 68,7 procenta více než ve stejném období loni.
