Za nárůstem je především jarní hromadění hotovosti u lidí i podnikatelů v souvislosti s pandemií koronaviru. Po skončení první vlny tak podle banky zůstalo v oběhu o zhruba 30 miliard korun hotovosti více, než by odpovídalo standardnímu nekrizovému vývoji ve společnosti.
Podle ČNB lze u bankovek a mincí v oběhu pozorovat růst dlouhodobě. V letech 1997 a 1998 počet stagnoval kvůli měnovým turbulencím. Například v polovině roku 2000 se na růstu hodnoty oběživa projevil pád Investiční a poštovní banky. A na konci roku 2008 bylo možné pozorovat extrémní výběry hotovosti, poté následovala dvouletá stagnace. Další mimořádný nárůst hodnoty oběživa pak podle banky nastal právě letos v březnu.
"Někteří obyvatelé si na začátku jarní karantény vytvořili finanční rezervu v hotovosti pro případ neočekávaných událostí, ale uzavření většiny obchodů a provozoven služeb jim neumožnilo tuto hotovost plně využít k placení. Někteří podnikatelé, zřejmě jako v každém složitém období, také drželi více hotovosti v porovnání s běžným obdobím," uvedla ČNB. Objem hotovosti podle banky stoupl i v rámci druhé vlny pandemie, ale ne již tak výrazně.
Oběživo dosáhlo poprvé úrovně 100 miliard Kč v květnu 1995, 200 miliard Kč v červnu 2000, 300 miliard Kč v květnu 2006, 400 miliard Kč v září 2011, 500 miliard Kč v listopadu 2015 a 600 miliard Kč v červenci 2018.
