Brusel - Francie dál s poukazem na možné právní komplikace odmítá možnost zavedení systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH), který by ráda využívala Česká republika. Po jednání se svým francouzským kolegou Brunem Le Mairem to v Bruselu novinářům řekl český ministr financí Ivan Pilný.
"Francie už zaujímá velmi izolovanou pozici, když se domnívá, že s povolením toho mechanismu jsou spojeny právní problémy. Nedomnívá se to ani Evropská komise, ani drtivá většina členů EU," poznamenal Pilný.
Při rozhodování o daňových otázkách však musí členské země postupovat jednomyslně, a tak francouzský nesouhlas dlouhodobou prioritu českého ministerstva financí blokuje i nadále. "Jednání budou dál pokračovat," podotkl Pilný.
V EU se navíc chystá celková reforma systému DPH. "Nejsem příliš optimistický v tom, kdy se to podaří. Pravděpodobně to bude trvat léta," řekl novinářům s tím, že Francie věří v rychlejší průběh diskusí.
Návrh na zavedení mechanismu takzvané reverse charge spoluiniciovala Praha. Základem systému přenesené daňové povinnosti je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům. "Pro ČR je to velký problém, protože únik na DPH kvůli karuselovým podvodům je velmi podstatný," řekl v úterý český ministr.
Evropská komise v prosinci po několikaleté snaze bývalého českého ministra Andreje Babiše návrh předložila, ovšem v podobě, která byla pro tehdejšího ministra nepřijatelná. Tehdejší maltské předsednictví EU následně přišlo s upraveným textem. Návrh má zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 tisíc eur (262 tisíc korun). Kromě ČR má o věc zájem také Rakousko.
O věci naposledy ministři financí jednali 16. června v Lucembursku, tehdy také česká strana zablokovala shodu na možnosti snížené sazby DPH pro elektronické publikace. "Francie potřebuje srovnat tu daň z elektronických knih, my potřebujeme tohle opatření v reverse charge," poznamenal ministr.
Francie s novým prezidentem Emmanuelem Macronem nyní hlasitě hovoří o dalším posílení evropské integrace, včetně výrazného posílení eurozóny například s vlastním rozpočtem či "ministrem financí".
Podle Pilného je ČR v "trošku schizofrenní pozici", kdy na jednu stranu už delší dobu plní většinu kritérií pro vstup do eurozóny potřebných a hospodářsky si vede lépe než některé země s eurem, a na stranu druhou je vstup do eurozóny v Česku velmi citlivý politický problém, který bude řešit až následující vláda.
"Z hlediska kritérií a toho, co si přejí naši exportéři, je odpověď celkem jasná: vstoupit tam. My to budeme muset dříve nebo později udělat. Ale musíme vidět tu Evropu trochu stabilnější ve finanční oblasti. Jinak je to velmi riskantní a myslím si, že tím se to stává politickou otázkou," řekl Pilný. Mezi voliči v ČR podle něj převládá názor, že do eura není třeba pospíchat.
Pilný také dodal, že někdejší ministr financí a šéf vládního hnutí ANO Babiš myšlenku vstupu do eurozóny podporuje. "Ale ne tak, abychom spěchali. Nyní určitě převažuje názor, že ten spěch není nutný," uvedl Pilný. "On přece nikdy neřekl, že my do té eurozóny nevstoupíme," dodal. "Žádné euro. Nechci euro. Euro tady nechceme," citovala přitom Babiše na konci června agentura Bloomberg. "Je to o naší suverenitě. Chci českou korunu a nezávislou centrální banku. Nechci další věc, do které bude zasahovat Brusel," uvedl podle ní Babiš.
