Podle informací agentury DPA má z celkové částky 750 miliard eur připadnout 137 miliard Itálii a 140 miliard Španělsku, které koronavirová krize ze všech zemí EU zasáhla nejvíce.
Polsku má připadnout třetí nejvyšší pomoc: 64 miliard eur, Francii 39 miliard a Německu 29 miliard. Podle DPA obdrží "významnou část celkové podpory" také Řecko, Rumunsko a Česko. Její konkrétní výše ale zatím není známa.
Komise záchranným fondem reaguje na největší ekonomický výpadek v historii EU, který způsobila v celé unii koronavirová omezení.
"Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí," řekla ve středu von der Leyenová při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje rozpočtový návrh Evropské komise za příliš velké zadlužení. Usilovat bude o dosavadní podíl toku financí do slabších ekonomik. ČTK k návrhu napsal, že pro nastartování růstu EU jsou klíčové investice a nezpomalené tempo sbližování. Žádat bude dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu.
Je přesvědčen, že by si unijní svazek měl půjčit maximálně rozdíl, který představuje hospodářský pokles způsobený krizí kolem pandemie koronaviru. Odhaduje jej na deset až 15 procent
"Suma 750 miliard eur, o kterou komise navrhuje rozpočet navýšit, je obrovská, dosahuje téměř tří čtvrtin celého stávajícího sedmiletého rozpočtu. Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen, že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký," uvedl.
Brusel chce dluh splatit nejpozději do třiceti let
Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní.
Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.
Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.
Podle von der Leyenové jen navýšení rozpočtu umožní komisi využít velmi vysokého kreditního hodnocení a docílit výhodně nízkého úvěru. Brusel hodlá začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit třicet let.
Návrh komise do značné míry přitakává společnému podnětu největších unijních zemí Německa a Francie, jejichž političtí vůdci minulý týden podpořili půlbilionový balík grantů. Odpor však patrně vyvolá u takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček. Jako kompenzaci pro tyto státy nechala komise v novém návrhu rozpočtu slevy z plateb, z nichž v minulosti profitovala zejména tato skupina čistých plátců a o jejichž zrušení v únoru usilovala většina ostatních zemí.
Podle šéfky EK musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání unie dlouhodobě usiluje. "Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu," prohlásila von der Leyenová.
Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat miliard 40.
