Brusel - Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční míra inflace stoupla na 0,3 procenta z nulové úrovně v dubnu. V úterním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.
Výsledek překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali zvýšení cen jen o 0,2 procenta.
Za vyšší inflací v eurozóně podle analytiků stojí vyšší dynamika cenového růstu služeb, energií, průmyslových výrobků i potravin.
Dražší čerstvé potraviny
Největší vliv na obnovení inflace mělo přitom podle údajů Eurostatu zdražení čerstvých potravin a služeb. Bez zahrnutí kolísavých cen energií, které byly v květnu meziročně o pět procent nižší, vzrostl cenový index o jedno procento.
"Zdá se, že cenový vývoj reaguje jednak na oživení poptávky v evropské ekonomice, jednak na oslabení eura proti dalším měnám. Politika kvantitativního uvolňování v tomto vývoji hraje roli do té míry, že přispěla k oslabení eura a oživení v ekonomikách," vysvětluje ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
ECB jde podle plánu
Kvantitativní uvolňování měnové politiky v podobě pravidelných a rozsáhlých nákupů státních dluhopisů zahájila Evropská centrální banka (ECB) letos. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka mohou centrální bankéři hodnotit cenový vývoj zatím kladně a v souladu se svým předpokladem postupného růstu inflace. "Předpokládáme, že ECB bude s měnovou politikou pokračovat podle plánu," dodává Vlk.
Loni v prosinci se země eurozóny jako celek ocitly v deflaci, což se stalo podruhé v historii eura. Lednový meziroční pokles cen o 0,6 procenta byl nejhlubším cenovým propadem od července 2009, kdy ceny klesaly od června do října.
Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou ECB označuje za nebezpečnou zónu.
