Praha – Česká vláda si pro odchod Velké Británie z EU, tedy variantu, která v referendu nastala, vypracovala studie vyhodnocující dopady na Českou republiku. Země podle vládních analýz přijde nejen o část svého zahraničního obchodu, ale také o miliardy z evropských fondů a o významného spojence, s nímž často uzavírala různé koalice uvnitř EU.
Kvůli tomu, že Británii před odchodem čeká minimálně dvouleté vyjednávací období, je těžké přesněji určit, jaký bude dopad na zbytek EU. Česká vláda vypracovala dvě studie dopadu Brexitu na Česko. Obě se shodují v tom, že v případě odchodu Londýna by Praha přišla o klíčového partnera, s nímž se shodla v mnoha otázkách společného trhu v Evropě.
První analýza z dílny Úřadu vlády je konkrétnější, pokud jde o ekonomické dopady. Předpokládá snížení vzájemného obchodu s Británií o šest až devět procent, což by se promítlo do ztráty zhruba 1300 až 1600 pracovních míst, nejvíce v automobilovém průmyslu.
"Vzhledem k tomu, jak mnoho variant může mít budoucí vztah Británie k EU v případě, že opustí Unii, tak mi odhad snížení exportu o 0,33 až 0,49 procenta připadá jako příliš úzký interval. Ale s celkovým závěrem se dá souhlasit," řekl ekonom Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru za Česko.
Podle modelu z této studie by také Česko přišlo po roce 2020 v novém sedmiletém rozpočtovém období o čtyři miliardy eur (107 miliard korun) z příspěvků z evropských fondů kvůli tomu, že by Británie jako čistý plátce přestala do unijního rozpočtu přispívat.
Jde ale o velmi hrubý model založený na současném rozpočtu platném do roku 2020.
Česko by se tak pravděpodobně stalo čistým plátcem do unijní pokladny, ale podle expertů by se zařadilo mezi bohatší a přispívající státy Unie i bez Brexitu.
V přepočtu unijních příspěvků na hlavu by Česko bylo sedmou nejpostiženější zemí. Nejvíc by podle tohoto modelu utrpělo Maďarsko, jehož vládní strana Fidesz nechala v britských novinách otisknout inzeráty vyzývající Brity, aby volili pro setrvání v EU.
Tohle je podle Zahradníka nejvíc diskutabilní závěr, protože Británie by při nejrychlejším scénáři odešla z EU za dva roky. "Dopad na rozpočet EU by tak byl od poloviny roku 2018 nejdříve. Co bude po roce 2020, kdy se mají upravit zemědělská či kohezní politika, nikdo v tuto chvíli nemůže odhadovat," řekl Zahradník. Podle něj je nerealisticky odhadnutá i příliš vysoká suma 107 miliard korun, o niž by Česko teoreticky přišlo, ale jde spíš o metodu výpočtu než o trend, který určitě bude v případě Brexitu pro Česko nepříznivý.
Dlouhodobě by se podle vládních odhadů odvolávajících se na výpočty mezinárodních finančních institucí růst české ekonomiky kvůli odchodu Británie snížil o půl procenta HDP.
Ekonomické dopady odchodu Británie jsou založeny na různých odhadech a budou se odvíjet od toho, jak dlouho bude trvat případné vyjednávání, na něž jsou podle unijního práva vyhrazené dva roky. Někteří britští konzervativci ale tvrdí, že se může jednat i déle.
Podle názoru českých expertů v obou analýzách ale nebude mít EU zájem – na rozdíl od Londýna – jednání prodlužovat a s tím i nejistotu kolem budoucího vztahu. Britové tak budou nejspíš tlačeni do kouta buď unijními institucemi, nebo jednotlivými členskými státy, které si budou chtít od Británie vymoci nějaké ústupky. Pro podmínky odchodu je totiž potřeba souhlas všech ostatních 27 členů Unie.
Odchodem Británie Praha podle obou analýz – Úřadu vlády i ministerstva zahraničí – ztratí důležitého partnera, s nímž v EU často vytvářela koalice v různých otázkách. Klesne také váha zemí mimo eurozónu. Státy, které nepoužívají společnou měnu, se tak mohou bez Británie ocitnout na okraji unijního rozhodování, zdůrazňují vládní analytici na několika místech dokumentu.
Kolem eura by tak mohlo vzniknout integrační jádro EU, a "pokud by se ČR nemohla této integrační vlny zúčastnit, hrozilo by jí vzdalování se od hlavního integračního jádra a tím ohrožení přínosů, které ČR členství přináší". Jinými slovy, bez Británie v EU a bez zavedení eura by se česká vazba na EU dramaticky oslabila.
V případě odchodu Británie by se přerozdělovaly nejen hlasy v Evropském parlamentu, ale i v Evropské radě a musela by se najít formule, která by ochránila zájmy malých států a těch, kteří nepoužívají společnou měnu euro. Měnily by se tedy základní smlouvy Evropské unie. "Odchod Velké Británie z EU má rovněž potenciál výrazně oslabit schopnost členských států stojících mimo eurozónu zablokovat pomocí blokační menšiny návrhy aktů, přijímaných na Radě," tvrdí vládní dokument.
Obě české analýzy pracují s variantou, že v případě těsného vítězství jednoho ze dvou britských táborů otázka britského členství v EU nebude dořešena. Podle nich je i možné, že Británie zůstane v EU i v případě těsného vítězství stoupenců odchodu – pokud vítězové nebudou schopni vyjednat s Bruselem a dalšími členskými státy uspokojivé podmínky pro spolupráci Británie jako nečlenské země.
