V oblasti přijímání nových daňových předpisů Česko podle studie skončilo jako nejhorší z celé Evropské unie a k nejhorším se zařadila také u investičních pobídek. "Složitý daňový systém ale není podle zúčastněných odborníků významným důvodem pro přesun podnikatelských aktivit," uvádí analýza.
Průzkum provedli vědci na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově a Universität Paderborn ve spolupráci s mezinárodní společností BDO mezi tisícem respondentů z celého světa. Výsledný Index daňové složitosti měří prostřednictvím dvaceti kritérií složitost systému daně z příjmů právnických osob v jednotlivých zemí z pohledu mezinárodních korporací.
"Metodika tohoto výzkumu nám není známa, nicméně upozorňujeme, že v čele tohoto žebříčku se umístily země, které jsou vyhledávané a známé spíše díky svému preferenčnímu daňovému režimu, než robustností a kvalitou daňového systému," řekl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Dále upozornil, že v posledních letech dochází Česká republika postupně snižuje administrativu spojenou s placením daní. "Zatímco v roce 2016 potřeboval podnikatel podle studie Světové banky na splnění svých daňových povinností 236 hodin, v roce 2017 to bylo 230 hodin ročně. Zlepšením celkové hodnoty indikátoru ´placení daní´ se Česká republika dostala v žebříčku hodnocených zemí na 45. místo," uvedl.
Dodal, že prioritou MF do dalších let je zlepšení jak snižování administrativy spojené s placením daní, tak samotné snižování daňové zátěže.
"Zjednodušení daňového systému by mělo být jednou z priorit ministerstva financí. Přijímání daňové legislativy je v České republice nejsložitější z celé Evropské unie, odborníci špatně hodnotili také tuzemské investiční pobídky," uvedla partnerka poradenské společnosti BDO Dana Trezziová.
Nejpřívětivější systém daně z příjmů má pro právnické osoby závislé území britské koruny Jersey následované středoamerickou Nikaraguou a ostrovem Mauricius. Před Českem se umístilo například i Rusko, africká Botswana nebo jihoasijský Bangladéš.
Celkově v rámci průzkumu více než 40 procent respondentů uvedlo, že se daňová složitost v posledních pěti letech podstatně zvýšila. Pouze 14 procent respondentů se ovšem domnívá, že má složitost daňového systému na mezinárodní korporace pouze negativní dopady.
Více než třetina daňových odborníků vidí na složitých systémech také pozitiva. Účastníci průzkumu se navíc nedomnívají, že je složitý daňový systém důvodem pro změnu země jakožto místa podnikání. Za důležitý faktor pro přesun jinam to považuje pouze 16 procent dotázaných.
