reklama
 
 

Daně musíte doplatit, vzkazuje finanční správa lodníkům do Nizozemska. Odpustí jen úroky z prodlení

12. 7. 2017
Čeští námořníci, kteří pracují v Nizozemsku, tam také dlouhou dobu platili daně. Tvrdí, že jim to tak řekly tuzemské úřady. Nyní však po nich chce finanční správa doplatit stovky tisíc korun. Poukazuje na smlouvu z roku 1974, podle které lodníci a piloti platí daň v místě svého bydliště, tedy v Česku. Náměstkyně ministerstva financí Alena Schillerová ve středu uvedla, že lodníkům budou odpuštěny alespoň úroky z nezaplacených daní.
Doporučujeme

Praha - Odpustíme vám alespoň úroky za pozdě zaplacenou daň. Takový vzkaz vyslala přibližně čtyřem stovkám českých lodníků pracujících v Nizozemsku finanční správa. Tuzemské finanční úřady ale trvají na tom, že lodníci musí doplatit na dani statisíce korun.

Lodníci, kteří jezdí na lodích pod nizozemskou vlajkou, dosud platili daně v Nizozemsku. Podle jejich tvrzení jim v minulosti úředníci řekli, že své příjmy už v Česku danit nemusejí. Nyní po nich však tuzemské úřady chtějí zpětně doplatit daně za poslední tři roky.

"Je nepopiratelné, že daň tady musí zaplatit. Je ale možné žádat o prominutí příslušenství té daně, tedy úroků z prodlení a posečkání," řekla online deníku Aktuálně.cz po středečním jednání rozpočtového výboru náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Pokutě za pozdní podání daňového přiznání se však lodníci nevyhnou. Ta v jejich případě bude dělat pět tisíc korun z každých nezaplacených sto tisíc. Její prominutí zákon neumožňuje. Úrok z prodlení je 14,05 procenta. Finanční správa tak lodníkům prakticky odpouští 14 tisíc korun za každý rok a sto tisíc prodlení.

Celkově chce od 408 námořníků finanční správa doplatit daň z příjmů za roky 2015 a 2016 ve výši zhruba 25 milionů korun. Úrok z prodlení vyčíslila na 1,35 milionu korun a pokutu za pozdní podání přiznání na 163 tisíc korun.

Úplné prominutí úroků se má týkat zhruba poloviny lodníků. Finanční úřady penále kompletně prominou jen těm, kteří podali daňové přiznání do konce loňského října a bez předchozí výzvy úřadů. Ostatním bude odpuštěna maximálně polovina.

Ministerstvo argumentuje smlouvou o zamezení dvojího zdanění, kterou má Česko s Nizozemskem uzavřenou od roku 1974. Na jejím základě musejí lodníci (a piloti) platit daně v místě svého bydliště, tedy v Česku.

Bývalá vysoká státní úřednice Yvona Legierská, která lodníky ve sporu zastupuje, si ale myslí, že je smlouva pro letce a námořníky diskriminační. "Když budete zaměstnaný v kterémkoliv členském státu EU, budete odvádět daně tam. Lodníci a letci je musí platit u nás," uvedla. "Smlouva je úplně mimo dnešní dobu, budeme bojovat za její změnu," dodává.

O změně smlouvy však ministerstvo financí neuvažuje. "Neumím si představit, že bychom smlouvu chtěli měnit zrovna v tomto bodě, to je proti logice," řekla Schillerová s tím, že princip zdanění podle rezidenství je pro Česko výhodný.

"Rodiny lodníků zde žijí, jejich děti zde chodí do škol, využívají místní infrastrukturu, takže je v pořádku, že platí daně tady," dodala náměstkyně.

Například s Německem má však Česko smlouvu opačnou. Daně platí lidé tam, kde má sídlo firma, pro kterou pracují.

Poškození lodníci nyní musí zažádat o vrácení daně zaplacené v Nizozemsku. Podle Schillerové je situace komplikována tím, že v Nizozemsku je progresivní zdanění a součástí daně je navíc i sociální a zdravotní pojištění.

"Každý případ je tak jiný. Některému lodníkovi se vrátí pouze část té sumy a jinému žádná, protože kvůli různým bonusům daň vůbec neplatil a není mu tedy co vracet," vysvětluje. Při žádostech o vrácení daní hodlá ministerstvo námořníkům pomoci.

Legierská podotýká, že v Nizozemsku lodníci platili vzhledem k nízkým mzdám i velmi nízké daně. "V Česku teď budou platit až čtyřikrát více, což pro ně představuje velký nápor. Řada z nich už kvůli doplácení daní musí prodávat své byty," dodává.

Finanční správa chce také řešit, jestli její zaměstnanci opravdu lodníkům ohledně daní poradili chybně. Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček koncem června lodníky vyzval, aby případné důkazy o jejich pochybení poskytli.

"Zatím jsme však slyšeli pouze jednu nahrávku, která je podle mě velmi sporná, protože ani dotaz nebyl položen zcela jasně," řekla Alena Schillerová.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama