Stanjura uvedl, že zavedení daně kabinet spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Upozornil také na to, že windfall tax plánují i další evropské země, Česko v tomto směru podle něj není výjimkou.
Vláda podle něj účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Stanjura ale označil za bezpečnější cestu zavést daň od roku 2023. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.
Ještě ve středu ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
"Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou 'ano, je možné to aplikovat', tak já jsem připraven to v hlasování podpořit," řekl Jurečka.
Také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob uvedl, že se koalice shodla na tom, aby windfall tax platila i pro tento rok. Podle něj jsou neočekávané příjmy jsou zcela evidentní i letos.
V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru také místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti), podle níž to žádali i ekonomové. "Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit," uvedla na sociální síti.
Po informaci následovaly právě výhrady k retroaktivitě. "Samozřejmě, vše je zatím stále návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát. Jako u každé legislativy," uvedla Richterová.
Stanjura se dříve ve středu k windfall tax nechtěl vyjadřovat. Poslancům předtím pouze řekl, že v době konečného schvalování návrhu rozpočtu na příští rok už bude daň z neočekávaných zisků schválena.
Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ve středu řekla, že účinnost daně od příštího roku považuje za jedinou možnou variantu. "Z právního hlediska je to jediná možná varianta, protože jinak by to bylo z důvodu zřejmé retroaktivity v rozporu s ústavou," uvedla. Vládu kritizovala za komunikační zmatky ohledně platnosti daně, podle ní výroky některých členů koalice vytvořily paniku na pražské burze.
Schillerová také kritizovala Stanjuru za to, že chce windfall tax připojit k daňovému balíčku a neprojednávat jako samostatný zákon. "Na ničem takovém dohodnuti nejsme a považuji to za podraz. Ministr Stanjura zavádí novou a značně kontroverzní daň a je naprosto nepřijatelné, že nechce umožnit opozici, aby mohla předkládat pozměňovací návrhy," uvedla.
Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.
Stanjura sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax kritizovala Hospodářská komora. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, uvedla komora.
