Současnou ekonomickou situaci ČR hodnotí jako dobrou 23 procent lidí, 33 procent ji vnímá jako špatnou a 42 procent ji nepokládá ani za dobrou, ani za špatnou. Hodnocení ekonomické situace se podle CVVM posunulo na úroveň, kde se nacházela v průběhu druhého čtvrtletí roku 2015, přičemž srovnatelný výsledek byl zaznamenán naposledy právě před pěti lety v červnu 2015.
"Po pěti letech poprvé tak významně převažovalo negativní hodnocení ekonomické situace nad pozitivním," poznamenali autoři průzkumu.
Další vývoj hospodářství vidí Češi ještě hůře. Se zhoršením počítají tři čtvrtiny respondentů, podle 30 procent se zhorší "velmi" a podle 46 procent "trochu". Pět procent počítá se zlepšením a 16 procent míní, že se situace nezmění.
Letos v lednu to přitom byla třetina. Propad je zjevnou reakcí na nastupující ekonomickou krizi spojenou s koronavirovou pandemií, uvedlo CVVM.
Z časového hlediska se očekávání vývoje prudce zhoršilo, oproti červnu 2018, kdy podíl negativních očekávání dosáhl svého dosavadního minima, je vyšší o 61 procentních bodů. Podíl pozitivních očekávání se proti letošnímu lednu snížil o osm procentních bodů.
"Razantní pokles o 32 procentních bodů zaznamenal ale zejména podíl těch, kdo předpokládají ve vývoji ekonomiky udržení současného stavu. Srovnatelně nepříznivá očekávání naše výzkumy zaznamenaly pouze počátkem roku 2012 a ještě o něco horší jen na začátku roku 2009," sdělilo CVVM.
Hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se statisticky významně nezměnilo. Nadpoloviční většina české veřejnosti ji pokládá za dobrou, asi třetina za ani dobrou, ani špatnou a 12 procent ji vnímá jako špatnou.
Optimističtější v hodnocení současné ekonomické situace jsou ti, kteří hodnotí svou životní úroveň lépe. Podle CVVM optimismus rovněž narůstá se zvyšující se spokojeností s vlastním životem, zvyšující se spokojeností s politickou situací, se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání a také s rostoucím zájmem o politiku. Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují Pražané, dotázaní z Jihomoravského kraje, voliči ANO a ti, kdo důvěřují vládě.
Naopak kritičtějšími k současné ekonomické situaci jsou lidé pracující v dělnických profesích, dotázaní z obcí a malých měst s populací od 800 do 2000 obyvatel, obyvatelé Jihočeského či Ústeckého kraje, rozhodnutí nevoliči, ti, kdo nevědí, koho by volili, a lidé, kteří vládě nedůvěřují.
Průzkum se uskutečnil od 20. června do 2. července, zúčastnila se ho zhruba tisícovka respondentů.
